Putování po Číně 10: Jeskyně Lung-men
K dyž nás autobus vysadil na obrovském parkovišti před komplexem, který je známý jako jeskyně Lung-men (Longmen), napadlo mě, že bude zázrak, vrátit se na správné místo. Velikost parkoviště zřejmě odráží popularitu této výjimečné lokality. Spolu s jeskyněmi Mo-kao a jeskynním souborem Jün-kang (Yungang) patří jeskyně Lung-men ke třem nejslavnějším starověkým sochařským nalezištím Číny.
Hned za vstupní branou mě čekalo „dejà vu“. Zdálo se mi, jako bych se rázem ocitla v Praze u trojské zoologické zahrady. Možná je to tím, že je celý areál rozložen po obou stranách široké, klidné řeky Ji (Yi), možná mi byla blízká zeleň, kterou jsem zahlédla na druhém břehu naproti jeskyním a z níž vykukovala střecha chrámu Siang-šan (Xiangshan), možná tato místa vyzařují podobnou energii nebo se mi jen stýskalo… kdo ví.
První sochy v Longmenských jeskyních byly vytesány za dynastie Severní Wei (386–535 n. l.), kdy císař Siao-wen (Xiaowen) žijící v 5. století n. l. přesunul své hlavní město do Luo-jangu (Luoyangu), který je vzdálený přibližně dvanáct kilometrů severně odtud. A přibývaly postupně po dalších čtyři sta let.
Na místě se nachází 2 345 jeskyní a výklenků rozložených na zhruba jednom kilometru podél pravého břehu řeky Ji (Yi).
Je tu neuvěřitelných více než sto tisíc soch Buddhy. Nevím, jestli byl obdivuhodnější výkon vytesat malé sošky o rozměru pouhých 2,5 centimetrů nebo ty obrovské, z nich nejvyšší převyšuje sedmnáct metrů a vypadáte před ní jako trpaslík.
Obrovského skalního Buddhu v kruhu svých bódhisattvů, mnichů a strážných králů nechala vytesat v jednom ze svých záchvatů zbožnosti císařovna Wu Ce-tchien (7. st. n. l.). Sochaři prý chtěli vladařce zalichotit a propůjčili její rysy soše, která zůstává dodnes nejproslulejším kamenným zpodobením Probuzeného v zemi.
Řada soch je bohužel velmi poničena a často „bezhlavá“.
Postaraly se o to jednak protibuddhistické tendence a vandalismus, jednak přírodní faktory – sochy trpí z přirozených příčin, působením eroze, výfukových plynů a kyselého deště, které přicházejí z blízkého Luo-jangu (Luoyangu).
Růst města je dobře vidět z druhého břehu a vytrhne vás ze snového světa minulosti. I zde se staví nevzhledné šedivé věžáky, které v Číně rostou jako houby po dešti.
Vedle zpodobnění Buddhy se na stěnách jeskyní nalézá více než 3 600 kamenných desek posetých nápisy nevyčíslitelné hodnoty, jež se vztahují k historii starověké Číny.
Po mostě Man-šuej (Manshui) se dostanete do druhé části areálu, kde na vás čekají jeskyně na východním kopci nebo chrám Siang-šan (Xiangshan).
Chcete-li utéci davům turistů, najdete útočiště v zahradě pojmenované po známém básníkovi dynastie Tang – Paj Ťü-im (Bai Juyim), který žil v letech 772–846 a narodil se v provincii Che-nan (Henan). Téhle lákavé nabídky jsme využily, poseděly ve stínu bambusů, popily čaj a pak se bezcílně toulaly a nechávaly ukolébat klidnou atmosférou tohoto kouzelného místa, než nestal čas vrátit se do reality.
Text: Alena Koutecká
Foto: Štěpán Krejcar
Seznam všech dílů:
Putování po Číně 1: Na druhou stranu zeměkoule
Putování po Číně 2: Park Tiantan v Pekingu
Putování po Číně 3: Příjezd do Čchen-ťia-kou
Putování po Číně 4: Dům mistra Ču Tchien-cchaje
Putování po Číně 5: Historie a současnost Čchen-ťia-kou
Putování po Číně 6: Cvičení a seminář s mistrem Ču Tchien-cchajem
Putování po Číně 7: Na soutěži tchaj-ťi čchüan v Ťiao-cuo
Putování po Číně 8: Cesta čaje
Putování po Číně 9: Klášter Šao-lin
Putování po Číně 10: Jeskyně Lung-men
1 odpověď
[…] jako jsou Velká čínská zeď, Terakotová armáda, klášter Šao-lin či noční Peking a jeskyně Lung-men, jsme se dostali také do vesnice Čchen-ťia-kou s proslulou školou tchaj-ťi, ve které […]