Dávno, pradávno nebylo ještě nebe a země. Všude byl chaos ve tvaru vajíčka. V jeho středu se skrýval praotec lidstva, který se jmenoval Pchan Ku (Pan Gu). Přebýval tam 18 000 let. Nakonec sekerou, kterou si sám vyrobil, rozsekl chaos na dvě půlky a ty se staly jasným nebem a temnou zemí. Nebesa se denně zvedala o deset metrů a země denně o deset metrů klesala. O stejný počet metrů vyrůstal i Pchan Ku sám. Uplynulo dalších 18 000 let, až nebesa dosáhla nesmírné výšky a země nesmírné hloubky, a tím vznikl svět.

Na světě byl Pchan Ku sám. Když měl radost, bylo na obloze jasno. Když se rozčiloval, nebe bylo zatažené. Když plakal, spustil se déšť, který pak splynul v řeky a moře. Když vzdechl, zvedl se vítr. Mžikem očí se zablýskalo, když chrápal, burácely hromy. Žil bůhvíjak dlouho. Po smrti ležel na zemi hlavou směrem na východ a nohama směrem na západ.

Z vyčnívajících částí na jeho hlavě, břiše i nohách se vytvořily dnešní východní hory Tchaj-šan (Tai Shan) v provincii Šan-tung (Shang Dong), střední hory Sung-šan (Song Shan) v provincii Che-nan (Henan) a západní hory Chua-šan (Hua Shan) v provincii Šen-si (Shaanxi). Jeho levá ruka na jižní straně těla se stala jižními horami Cheng-šan (Heng Shan) v provincii Chu-nan (Hunan) a z jeho pravé ruky na severní straně těla vyrostly severní hory Cheng-šan (Heng Shan) v provincii Šan-si (Shanxi). Dnes je to pět posvátných hor. Vlasy a chlupy praotce se proměnily ve stromy, trávu a květy na zemi.

(Pozn.: Zmíněné hory Cheng-šan mají stejnou výslovnost, ale jiné znaky v čínštině, jedná se o dvě různé hory.)

~~~

Po smrti Pchan Kua byl svět prázdný. Uplynulo zase mnoho a mnoho let, než se objevila pramatka lidstva Nü Wa. Cítila se na světě osamocena, a tak se rozhodla vytvořit lidi, aby měla společnost. Jednoho dne vzala hromadu hlíny. Udělala z ní figurky, mezi nimiž byli muži i ženy. Když foukla na figurku a postavila ji na zem, proměnila se v živého člověka, který uměl mluvit a chodit. Tak se za chvíli obklopila množstvím živých lidí.

Zanedlouho však byla z této činnosti unavená, avšak na zemi zbylo ještě mnoho hlíny. Nü Wa bezděčně vzala provaz a začal jím do hlíny švihat. Proti jejímu očekávání se vystřikující bahno po dopadu na zem měnilo v lidské bytosti. Dospělí pak spolu žili, pracovali a rozmnožovali se a děti si spolu vesele hrály.

~~~

Právě v době, kdy lidé žili šťastně, začalo docházet k pohromám. Čtyři sloupy, které podepíraly nebesa, byly větrem a deštěm těžce poškozeny a kymácely se, jako by se nebe mělo rozpadnout. Země také pukala, vznikaly v ní trhliny a valila se z ní páchnoucí voda. Na nebesích vzniklo mnoho děr, z nichž hustě pršelo. Na zemi někde hořelo, někde řádily povodně. Draví ptáci a zvířata napadali lidi.

Když byla existence lidstva ohrožena, pramatka Nü Wa je přišla zachránit. Na mnoha místech rozdělávala z keřů oheň a vypálila v něm pětibarevné kameny. Zalepila jimi díry na nebi. V moři pak chytila obrovskou želvu a čtyři rozpadající se sloupy, jež podepíraly nebe, nahradila čtyřmi useknutými želvími nohami. Zabila zlého černého draka, protože způsobil prudký déšť. Popelem ze spálených keřů zacpala trhliny na zemi. Díky jejímu úsilí byla modrá obloha zalepena, sloupy podepírající nebesa se upevnily, draví ptáci a zvířata i zlý černý drak ohrožující existenci lidstva byli zlikvidováni. Na zemi znovu rostly stromy a květiny. Slavná pramatka Nü Wa stvořila lidstvo a zároveň jej zachránila od zkázy.

Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI)