Stromy… naši věční učitelé
Jaro nás láká ven, do přírody, do světa stromů a rostlin! Pokud se energii stromů otevřeme a porozumíme tomu, co nám říkají, stanou se našimi dobrými učiteli.
Mohou být naším vzorem v životě i při cvičení. Zbytečně nefilozofují a nehledají složitost tam, kde žádná není; žijí život, který jim byl dán; umí se přizpůsobit i pomáhat. Jsou právě tím střípkem mozaiky, kterým mají být.
Stromy neví nic o tchaj-ťi principech, přesto je žijí.
Jsou silné i pružné. Poznají, kdy je třeba projevit sílu a kdy se poddat a neodporovat. Jdou s koloběhem času, protože ví, že jsou jeho součástí.
Opírají se pevně o zem, což jim však nebrání dosáhnout k nebi.
S nádechem přijímají, zavírají se, naplňují a rostou, s výdechem dávají, otevírají se a zbavují se nepotřebného.
Jsou tiché, stojí nehnutě, spočívají ve svém středu jako by navenek odděleni od všeho ostatního, zároveň jsou propojeni a komunikují s okolním světem, protože chápou, že bez spojení by nebylo života.
Žijí tady a teď, vychutnávají přítomný okamžik. Nečekají, co bude, ani nelitují toho, co bylo nebo mohlo být.
Pociťují vyrovnanost, nemají strach, ani potřebu útočit, neovládají, ale moudře vládnou tím, co jim bylo dáno do vínku.
Jsou přirozené, žijí s lehkostí a nadhledem.
A ještě spoustu dalšího nás mohou stromy naučit, budeme-li pozorní. Vztáhněme ruce, otevřme srdce a naslouchejme tichému vzkazu těchto moudrých bytostí přírody.
Alena Koutecká
O tom, že stromy jsou velmi citlivé živé bytosti, si můžete přečíst v článku nazvaném Stromy mají city, vytvářejí přátelství a starají se jeden o druhého
