Fascie – opomíjená tělesná síť

F  ascie, bílou vláknitou hmotu obepínající svaly, znalo ještě před nedávnem jen pár vyvolených. Vědci ji dlouho považovali za vazivo, jehož jedinou funkcí je vyplnit prázdná místa v těle, přestože již otec osteopatie Andrew Taylor Still (1828–1917) jim díky své intuici přisuzoval mimořádné vlastnosti a velký význam při léčbě. Až současný výzkum řadu jeho poznatků potvrdil a zahájil novou éru fascií.

Od roku 2007, kdy se na renomované Harvard Medical School v Bostonu konal první mezinárodní kongres zabývající se výzkumem fascií, je téma fascií v kurzu. Nedávné výzkumy totiž zjistily, že má tato pojivová tkáň dalekosáhlý význam pro pohyb, zdraví i terapii. Fascie bezprostředně spolupůsobí s autonomním nervovým systémem, citlivě reagují na stres a zdá se, že co se týče vnímání těla, fungují jako jeden velký smyslový orgán.

„Cítit se dobře ve vlastní kůži“ znamená „cítit se dobře ve vlastních fasciích“, neboť kolagenová síť má jako senzorický orgán rozhodující vliv na naše blaho.

Fascie mají v našem těle takzvaně formující funkci. Mají schopnost propojovat různé tělesné struktury, jako jsou svaly, kosti a orgány. Ty pak mohou zůstat na svém místě a plnit svou funkci. Fascie mají také pozoruhodnou schopnost adaptace a napomáhají při regeneraci poraněných míst. V místě, kde je tkáň poraněná, vznikne mezera v tkáňovém prostředí. Pojivová tkáň je schopna tato místa vyplnit a podpořit jejich regeneraci.

Zdravé fasciální struktury tvoří ochranné kloubní pouzdro, udržují stabilní napětí zádových svalů a starají se o pevné tělesné kontury. Jako smyslový orgán pečují o pružnost a eleganci pohybu, a rozhodují o tom, nakolik se v našem těle cítíme „jako doma“. To jsou jistě dostatečné důvody, proč věnovat této fascinující síti více pozornosti.

Zdravé fascie = ladný pohyb. Jsou fascie, které dodávají tělu držení a tvar. Jsou-li správně trénované, zodpovídají za zdravý svalový tonus a pevnou tělesnou konturu.

Podíl fascií v našem těle je překvapivě vysoký, dospělý jedinec má v těle 18–23 kilogramů pojivové tkáně, která podle svého složení a stavby přebírá různé úkoly. Tato síť je vystavěna velmi pevně a silně. Např. fascie svalů skeletu se účastní každého pohybu, dovolují nám vzpřímeně stát nebo sedět, jít či běžet. Zapojují se však také tehdy, když se otáčíme, ohýbáme nebo si sedneme do dřepu, pohybujeme hlavou či házíme míčem. Je to proto, že svaly skeletu obklopuje a proplétá síť fascií, uspořádaná podle dokonalého biologického stavebního plánu.

Zdroj: Medium 5/2019 (výňatek z knihy Trénink fascií – Divo G. Müller a Karin Hertzer)

Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak fungují fascie, jaké jsou nejdůležitější fasciální řetězce či o tom, jak fascie trénovat, nahlédněte do knihy Trénink fascií od Divo G. Müllera a Karin Hertzerové. A na závěr malý tip pro vaše zdraví právě z této knihy:

Každodenní cvičení – varianty sedu a dřepu

Každý den, například při jídle, čtení nebo v polední pauze, střídejte pozice:

• Turecký sed: nesedejte si na židli, ale na podlahu, na které jsou položené tatami nebo polštářky.
• Japonský sed na patách: klekněte si na podlahu a usedněte na paty. Trup zůstane vzpřímený.
• Pozice balíčku: ze sedu na patách se předkloňte dopředu a položte hlavu čelem na zem. V józe se této pozici říká pozice dítěte a často se používá při závěrečném uvolnění.

O pojivových tkáních v oblasti třísel a kyčlí se můžete dočíst v článku nazvaném Kchua (kua).

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás