Vrozené schopnosti rozlišování
Č lověk je zrozen, je na samém počátku. Oči mohou vidět, uši slyšet, nos čichat, ústa jíst. Barvy, zvuky, vůně, pachy, pět chutí, to vše přirozeně vnímá, přirozeně je mu dáno. Jeho ruce mávají, nohy tančí, je danou schopností čtyř končetin, že mají přirozený dar pohybu.
Domysleme to, je to člověk, který bez příčiny je naturelem blízko, zvyklostmi však daleko, a tak ztrácí, co mu je přirozeně dáno. Je třeba se hluboce zamyslet nad naší přirozeností. Nelze dosíci bojové zdatnosti bez hledání původu pohybu, jako nelze dosíci vzdělanosti bez získání podstaty vnímání.
Je to teprve pohybem a vnímáním. Cvičit a poznávat, hýbat se a cítit.
Bez cvičení není poznání, bez pohybu není cítění. Pohyb dosáhne vrcholu a stane se cvičením, pocit dozraje a stane se poznáním. Cvičení a poznání je snadné, avšak hýbání a cítění je obtížné. Nejprve usilovat o vlastní vnímání pohybu. Získat jej do těla. Sám být pak schopen porozumět druhému. Pokud se usiluje nejprve o porozumění druhému, nejspíše ztratíme sami sebe. Nelze neznat tento princip! Na jeho základě lze pak porozumět síle.
Text sepsal: Jang Pan-chou
Uschovali: Jang Čcheng-fu, Wu Ťien-čchüan
Zdroj: Umění tchaj-ťi čchüan – Vít Vojta