Tchaj-ťi čchüan a nervový systém
T ento článek se zabývá vztahem mezi tchaj-ťi čchüan a nervovým systémem člověka. Nejprve je zapotřebí definovat nervový systém a jeho funkce.
Nervový systém člověka řídí všechny systémy v těle. Řízení má podobu velmi složité a úžasné zpětné vazby těla vzhledem k mozku (pocity) a mozku k tělu (pohyb). Nervový systém se v zásadě skládá ze dvou částí: centrálního nervového systému (CNS) a autonomního nervového systému (ANS).
Centrální nervový systém (CNS)
Centrální nervový systém zahrnuje mozek, míchu a veškeré nervy, které vychází z páteře a do nekonečna se rozdělují, aby pokryly celé tělo. Tyto nervy se nepřetržitě větví a větví, dokud nejsou spojeny s každou kostí, svalem, orgánem, žlázou, tkání a buňkou v celém těle. Tímto způsobem zajišťuje centrální nervový systém dvě funkce: citlivost a pohyb.
CNS je zodpovědný za všechny funkce ovládání těla řízené vůlí. Jinými slovy, používáme svou mysl (záměr, vůli, myšlenku), abychom ovlivnili pohyby těla na základě zpětné vazby, kterou obdrží náš mozek prostřednictvím fyzických pocitů. Všechny fyzické pohyby jsou nejprve myšlenkou v mozku. Tato myšlenka vyšle impuls ven a vyvolá pohyb.
Základní princip tchaj-ťi/života
Později si povíme více, pro začátek je důležité uvést základní princip tchaj-ťi čchüan (a života obecně). Ten zní:
Mysl řídí tělo = harmonie. Tělo řídí mysl = chaos.
Klíčem je záměr!
Při cvičení tchaj-ťi čchüan si začínáme uvědomovat svou mysl a účinně využíváme mysl neboli záměr − čínsky i („yi“) − k tomu, abychom řídili každý pohyb, a tímto způsobem budujeme vysokou úroveň koordinace a hbitosti/obratnosti, což je dobře patrné, sledujeme-li člověka cvičícího tchaj-ťi čchüan. Vzhledem k citlivosti našeho CNS existuje nepřetržitá zpětnovazebná smyčka, která umožňuje nádherný pohyb tchaj-ťi.
Nervový vzruch začíná v okrajových částech (končetinách) a pohybuje se směrem dovnitř páteřním kanálem, který přenáší impulsy našemu mozku a zaznamenává vše, co pociťujeme, pohyb za pohybem. Pohyb, který vzniká v důsledku zpětné vazby, probíhá na základě zasílání impulsů z mozku ven do koncových částí těla.
Citlivost = nervový impuls z okrajové části (končetin) do mozku.
Pohyb = nervový impuls z mozku do okrajové části (končetin).
Autonomní nervový systém (ANS)
Autonomní nervový systém se dělí na dvě části, sympatikus a parasympatikus. Tuto část nervového systému nemůžeme na rozdíl od centrální nervové soustavy vědomě ovládat, je řízena automaticky prostřednictvím rozsáhlého a složitého systému vnitřní zpětné vazby.
- Sympatický nervový systém (sympatikus) je někdy označován jako systém „bojuj nebo uteč“, a je zodpovědný za nával/výbuch energie v okamžiku, kdy ji skutečně potřebujeme. Jedná se o stimulující část ANS.
- Parasympatický nervový systém (parasympatikus) představuje uklidňující stránku ANS, která je zodpovědná za to, aby všechny funkce zůstaly pod dohledem a žádná se nevymkla kontrole. Jinými slovy se například snaží zabránit tomu, aby nám srdce bilo příliš rychle nebo aby žaludek vytvářel nadbytek kyseliny, která by způsobila vřed. Příkladů fungování parasympatiku existuje celá řada. Tento výčet však postačuje k tomu, abychom si všimli, že parasympatikus jedná jako regulátor zajišťující, aby se věci nezvrtly.
Funkcí ANS je udržovat v rovnováze funkci všech našich orgánů a žláz a tímto způsobem nepřetržitě obnovovat/zajišťovat homeostázu (vnitřní harmonii). Aby to bylo možné, musí sympatikus a parasympatikus udržovat nezbytnou rovnováhu – ani ne moc, ani ne málo – jinak bychom nepřežili.
V tomto článku se zaměřím na parasympatikus, tj. na tu část nervové soustavy, která zpomaluje a rozvíjí klid a rovnováhu.
Parasympatický nervový systém a vnitřní rovnováha
Moderní život umí být velmi stresující, což s sebou může přinášet spoustu napětí – jak těla, tak mysli. Potřebujeme najít způsob, jak vyvážit stres, s nímž se denně setkáváme, jinak mohou být následky zdraví škodlivé, či dokonce smrtící.
Pracujeme například celý den pod velkým tlakem v nepřirozeném prostředí s umělým osvětlením a cirkulací vzduchu. Hodiny a hodiny sedíme bez pohnutí u počítače a v našem těle se nepřetržitě hromadí napětí. Koncem dne jsme vyřízení – napětí roste a přichází bolest, nepohodlí, nemoc, což je vyčerpávající.
Co uděláme? Po práci jdeme do tělocvičny a cvičíme tak, že tělu dále zvyšujeme hladinu stresu s přesvědčením, že pokud se fyzicky vyčerpáme, napětí nakonec odejde a my se znovu uvolníme. Je to myšlení typu „bez práce nejsou koláče“ (tj. aby se dostavil výsledek, musíme se „nadřít“). A také příklad, kdy se soustředíme na sympatický nervový systém, systém „uteč nebo bojuj“. Výsledkem je, že vršíme napětí na napětí, a přestože se možná na krátkou dobu nahromaděného stresujícího napětí zbavíme, následujícího dne se objeví znovu!
A následuje příklad, kdy stresem vyvolané napětí řešíme prostřednictvím parasympatiku, čili uvolňující, uklidňující stránky nervového systému. Již jsme si vysvětlili vliv celodenního sezení u pracovního stolu, kdy pracujeme hlavou až do vyčerpání a cítíme se velmi unavení.
Místo toho, abychom zamířili do tělocvičny a zvedali závaží nebo dělali takové cvičení, které nás ještě více unaví/vyčerpá (cesta sympatiku), vybereme si cvičení, které rozvíjí uklidňující, uvolňující stránku nervové soustavy (parasympatikus). Tímto způsobem vyvážíme a uvolníme stres, který jsme v průběhu dne nastřádali. A tím nejlepším cvičením je (podle mého skromného názoru)… ano uhodli jste… tchaj-ťi!
Kterou stránku nervového systému má tedy podle vás větší smysl rozvíjet, sympatikus nebo parasympatikus? Jestliže jste zvolili parasympatikus, máte pravdu. Pokud máme ke konci dne vyčerpané nervy/tělo, budeme ho chtít vyčerpávat ještě více? Sotva! Ale právě tohle mnoho lidí dennodenně dělá a nechápe, proč jsou neustále vyčerpaní a nemají energii. A proč mají vyčerpaný imunitní systém a často se cítí špatně.
Někteří možná řeknou, že věci zjednodušuji. Ale proč věci komplikovat více, než je zapotřebí? Proč nezjednodušovat, kdykoliv je to možné?
Tchaj-ťi čchüan
- Uvolnění s tchaj-ťi: Pravidelné cvičení tchaj-ťi ovlivňuje rozvoj parasympatické (uklidňující) stránky autonomního nervového systému, protože se ze své podstaty zaměřuje na měkkost, plynulost a klid.
- Poznámka k dýchání v tchaj-ťi: Spolu se všemi uvedenými informacemi týkajícími se vlivu tchaj-ťi na náš nervový systém, je třeba zmínit také účinek dýchání v tchaj-ťi. Při cvičení tchaj-ťi se náš dech zpomaluje a prohlubuje, je delší a klidnější. Čím hlouběji dýcháme, tím více kyslíku se dostane do každé buňky našeho těla. Kyslík je nervové tonikum – přirozeně uvolňuje a zklidňuje naše nervy. (Podrobnější informace o metodě dechu v tchaj-ťi naleznete v článku o dechu – Breathing: open/close method )
- Závěr: Vyberte si tchaj-ťi. Dobře se ho naučte. Cvičte denně. Může to být jedno z vašich nejmoudřejších rozhodnutí v životě!
Zdroj: Bob Bacher (Do Chen Style Tai Chi) – The Tai Chi Nervous System Connection
Dr. Bob Bacher je učitelem tchaj-ťi čchüan stylu rodiny Čchen (Chen) a žákem velmistra Wang Si-Ana (Wang Xi’Ana), jednoho ze 4 Buddhových bojovníků.
Při výuce Čchen tchaj-ťi pro zdraví a sebeobranu využívá kombinaci svých mnohaletých zkušeností chiropraktika a bohatých znalostí bojového umění. O tchaj-ťi říká: „Učit tchaj-ťi je úžasný způsob, jak pomoci lidem obnovit své zdraví a vitalitu a jak kultivovat vnitřní rovnováhu prostřednictvím tohoto starodávného umění, vědy a filozofie.“
Bob je zakladatelem Wang Xi’an Tai Chi. Nabízí workshopy a pobyty v Severní Americe, ve Střední Americe a v Karibiku. Více informací o Bobovi a jeho kurzech tchaj-ťi pro zdraví a sebeobranu naleznete na: www.dochenstyletaichi.com
Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás
