Hříchy, emoce a zdraví

P  očínaje papežem Řehořem I. Velikým (cca konec 6. století) rozeznává křesťanská církev sedm hlavních neboli kapitálních hříchů. Nejde o hříchy nejdůležitější, jak bychom se z názvu mohli mylně domnívat, nýbrž hříchy, které vychází z hlavy. Překvapeni? Termín kapitální totiž vychází z latinského caput, což znamená hlava. Některé jazyky jsou ještě výstižnější. Užívají pojem kardinální (z latinského cardo = pant). Doslova jde o stavy mysli, okolo kterých se otáčí celá hříšnost člověka, hříchy a lidské slabosti, ze kterých vychází další lidské hříchy.

K sedmi hříchům patří především pýcha, která je považována za nejzávažnější ze všech. Dále obžerství (nestřídmost), lakomství, závist, hněv, smilstvo a lenost. Pokud hřešíme těmito stavy mysli, církev nám slibuje, že budeme po smrti pykat v očistci či pekle. Svým hříchům neutečeme. Proto je dobré se s nimi co nejdříve a co nejdůsledněji vypořádat. A to nejen kvůli Bohu a možné odplatě, ale jak vyplývá z následujícího textu, čistě prakticky a sobecky kvůli svému zdraví.

Tradiční čínská medicína (TČM), která vychází z taoismu, neslibuje posmrtné strádání, ale ukazuje peklo, které si člověk svým nemocným přístupem („hříchy“) k životu a druhým lidem vytváří již tady na zemi. Peklo v podobě fyzických a psychických obtíží. Koncept tradiční čínské medicíny pracuje s teorií pěti prvků a dvou protichůdných sil jin a jang. Každému prvku přináležejí mimo jiné i dva orgány (s výjimkou ohně, ke kterému patří čtyři), jedna emoce a jedna ctnost. (Jejich přehled najdete v  tabulce)

Pokud se necháte diagnostikovat podle TČM, bude jistě jedna z otázek směřovat k tomu, jaké stavy a emoce prožíváte, možná si dokonce povedete deníček, kam si jednotlivé stavy budete zapisovat. Také podle nich se bude odvíjet vaše léčba.

Čínské lékařství totiž emocím připisuje velký význam. Jedním z důvodů je to, že ovlivňují proudění naší energie tělem. Člověk, který extrémním a nezdravým způsobem a často jednotlivé emoce prožívá, si dříve či později způsobí nerovnováhu v energetickém těle a posléze nemoci vnitřních orgánů. Naopak, podporuje-li své ctnosti, vyrovnanost a klid, může své psychické i fyzické zdraví podpořit.  

Strachem si poškozujeme ledviny, močové cesty, kosti, uši, či zuby, má také vliv na uchování naší energie. Hněv vysušuje a rozptyluje ducha jater, což se odráží na stavu očí a ovlivňuje pohyb energie a krve. Silné emoce, včetně divoké radosti, mají negativní vliv na srdce, tenké střevo, cévy a psychiku (srdce je vládcem všech orgánů). Neustálé přemítání svazuje slezinu, žaludek, či svaly. Smutek ovlivňuje plíce, tlusté střevo a pokožku, či naši schopnost chránit se před škodlivinami.

A za všechny jeden konkrétní příklad toho, co s námi udělá extrémní emoce, převzatý z knížky MUDr. Karla Nešpora, CSc. – Jak být milejší:

„Neukojitelná touha zablokuje játra. Transportní funkce jater při bažení trpí a v játrech se hromadí energie. To vyvolává nepohodu, zhoršuje trávení a oslabuje jiné orgány. Navíc může takto nahromaděná energie explodovat, takže se objevuje podrážděnost a záchvaty hněvu. Vynořují se divoké a agresivní myšlenky. To vyčerpává játra i ledviny a ohrožuje srdce. Jestliže by se někdo za této situace napil alkoholu nebo si vzal drogu, játra by se ještě více zatížila a zmatek v těle i emočním životě by se dále prohloubil.“

Na souvislost mezi emocemi a zdravím či nemocí poukazují dnes už i léčitelé a lékaři mimo okruh tradiční čínské medicíny. K vazbě mezi psychikou a nemocemi přistupují z různého úhlu pohledu. Jedna skupina tvrdí, že nezdravé emoce negativně působí a oslabují jednotlivé orgány. Jiní na to jdou z druhé strany, když říkají, že špatný stav jednotlivých orgánů má vliv na psychiku člověka.

Pravda bude zřejmě na obou stranách. K tomuto názoru se přiklání např. právě výše zmiňovaný lékař Karel Nešpor, podle kterého je vztah mezi orgány a emocemi oboustranný. Jestliže má někdo např. zablokovanou energii v játrech, mívá sklon ke vzteku, a když se hněvá, poškozuje si játra. (Zdroj: Karel Nešpor – Jak být milejší)

Jedno však platí vždy a všude. Pozitivní přístup k životu a lepší psychická kondice mají neoddiskutovatelně blahodárný vliv na lidský organismus a jeho fungování. Zdravější člověk je pak blíže svému středu, nezažívá extrémní výkyvy v podobě záchvatů emocí (ať už pozitivních či negativních), je sebevědomější, spokojenější, tolerantní a bezdůvodně neútočí.

Ať už je nám bližší křesťanské pojetí božího trestu, moderní psychoterapeutický přístup lékařů či léčitelů nebo tradiční čínská medicína s taoistickým základem, je jasné, že budeme žít lépe a zdravěji, pokud se na svět budeme dívat optimisticky, své hříchy a emoce přetavíme ve ctnosti a budeme mít rádi sebe i druhé.

Alena Koutecká

Zdroj: 
Wikipedia
Karel Nešpor­ – Jak být milejší
Stefan Kappstein – Techniky masáže akupresurních bodů
Děkuji Lence Eft Šornové za konzultaci části týkající se tradiční čínské medicíny!

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás