Aktivitou a otužováním proti farmacii
Novozélandský koncept souznění s přírodními zákony vás někdy trochu rozčílí, ale když se nad ním zamyslíte v obecnější rovině, musíte uznat, že je to správná cesta. Cesta ke zdravému tělu i duši…
Poněkud rozladění se cítíte, když například přijdete k lékaři s malým potomkem s úporným kašlem, který ho v noci nenechá spát. Celá rodina už je po několika probdělých nocích vyčerpaná a paní doktorka vám s úsměvem na tváři sdělí, že se s tím nedá nic dělat – poslechově je mrňous čistý. Žádné sirupy nebo jiné medikamenty nedoporučí, protože dětský organismus si přeci s kašlem poradí sám.
Poděkujete za radu a míříte přímo do lékárny ve snaze zakoupit nějaký dětský sirup proti kašli. Tam se ale dozvíte totéž. Dětský lék proti kašli, kterých jsou v ČR plné lékárny, tady prostě nesežete. Jediné, co lze koupit, je homeopatický sirup, ovšem ani ten vám lékárník nedoporučí. Podobně se na Zélandu řeší i další problémy – proč se ládovat chemií, když není jisté, jestli skutečně pomůže právě lék nebo imunita organismu. Většinou se se spoustou zdravotních problémů dokáže člověk vyrovnat sám, i když to možná trvá o něco déle.
Boj farmaceutických gigantů tady nehrozí
Vše je o penězích, jak jinak. Po celém světě se farmaceutické společnosti předhánějí, aby prosadily své výrobky na trhu. A lékaři píší předpisy, až se jim kouří od ruky…
Na Novém Zélandě je konkurence o poznání menší, podobně jako v jiných oblastech trhu.
Jak už jsem se zmínila v předchozích dílech, některé zboží tady zhýčkaný Evropan těžko shání (zejména pro děti). Léky se v první fázi doporučují, ale zejména v případech, kdy se bez nich pacient neobejde, když je jeho stav život (nebo normální každodenní fungování) ohrožující.
První fází procesu „léčení“ mám na mysli návštěvu praktického lékaře, tedy GP (General Practicioner). To je lékař, který má většinou v péči celou rodinu, od dětí po babičky a dědečky. Řeší dětské nemoci, gynekologické záležitosti, zkrátka v první fázi vše, co člověka trápí, a následně odesílá ke specialistům. Musí být skutečně velmi všestranný. Pravdou je, že kvalita GP se liší, a to hlavně v závislosti na lokalitě, kde působí.
Za každou návštěvu lékaře zaplatíte, a to dost
Zvláštní kapitolou v oblasti novozélandského zdravotvnictví jsou platby za služby ve zdravotnických zařízeních. Jakmile otevře dospělý člověk dveře ordinace GP, musí si přichystat poměrně dost peněz. Za každou konzultaci, byť krátkou, zaplatíte od 30 do 45 NZD (přibližně 500 až 700 Kč), opět v závislosti na lokalitě. Našinec po příjezdu na NZ je cenami konzultací u lékaře dost šokován…
Na Zélandě neodvádíte příspěvek na zdravotní pojištění, ale za každou, byť drobnou, konzultaci zaplatíte poměrně vysokou částku. Ovšem je potřeba si uvědomit, že tady neodvádíte z platu žádnou částku na zdravotní pojištění. Základní zdravotní pojištění je hrazeno státem všem občanům nebo rezidentům (i lidem, kteří vlastní pracovní povolení na více než dva roky). Potom je možné si připlácet další pojistky, pokud se chcete zbavit čekání na specializované lékařské zákroky (operace atd.) Navíc si můžete zvolit, kterou cestou půjdete – státní nebo privátní. V té privátní samozřejmě zaplatíte o dost víc, ale nečekáte.
K zubaři nebo na operaci do Čech?
Čechům, kteří žijí na NZ a pravidelně cestují do rodné země, se z výše zmíněných důvodů vyplatí cestovat za řešením různých zdravotních komplikací do ČR. Někteří místnímu zdravotnictví nedůvěřují, pro jiné jsou důvodem jen finance.
Já patřím do druhé skupiny. Jsem přesvědčena o tom, že místní zdravotnictví je na dobré úrovni, ale množství peněz vynaložených za speciální ošetření, je prostě nejen pro naši rodinu nepřijatelné. Ideálním příkladem (a byl to právě i můj případ) je zubní implantát, který vás na NZ přijde na 7 000 až 9 000 NZD. Mnozí Češi jezdí stále do ČR i na preventivní prohlídky ke svým lékařům.
V této lékárně bez chemie seženete spoustu přípravků na přírodní bázi – vitaminy a minerály, které vašemu tělu chybí, a mnoho dalších zázraků přírody. Například i všemocný novozélandský med MANUKA, který se odsud vyváží do celého světa.
Od velmi příjemných prodavaček se tady dozvíte zajímavé věci o tom, jak si poradit s různými zdravotními problémy bez použití klasických léků. Do naší rodiny se nám hodila například informace, jak snížit cholesterol přírodní cestou. A povedlo se 🙂
V prevenci je tady také trochu rozdíl, který souvisí obecně s přístupem zmíněným na začátku. Preventivní prohlídky se dělají v intervalech o mnoho delších než v ČR. Stále v rámci bezpečného podchycení chorob, ale nikdy ne ve zbytečně krátkých intervalech. Zaprvé jsou zde odborníci přesvědčeni o tom, že prevence například v půlročních intervalech je zbytečná, a zadruhé – nikdo by ji nezaplatil. S finančními prostředky se na NZ zachází trochu jinak než v takřka socialistickém českém systému.
Někteří přistěhovalci na místní systém nadávají právě kvůli platbám u lékařů. Nesporným pozitivním faktem je ale to, že pokud potřebujete specializované vyšetření, na které nechcete čekat, máte možnost si ho zaplatit. Což v ČR pravděpodobně stále nejde (aspoň takové mám informace) z důvodu hrazení jen určitého počtu zákroků pojišťovnami.
Životním stylem k dobré kondici
Na jednu stranu aktivní, na druhou velmi pohodářský životní styl většiny kiwáků vede k tomu, že populace je obecně ve viditelně lepší kondici v porovnání s lidmi v Evropě. Skvělým příkladem jsou důchodci. V prvních letech svého pobývání zde jsem byla dost překvapená, kolik vidím starších lidí na trecích a procházkách, na tenisových kurtech, na petangových hřištích, v posilovně. Na večení hodiny jógy se mnou chodí několik dam po šedesátce a do fitcentra, kam jsem kdysi chodila, docházely šmrncovní důchodkyně a velmi udržovaní postarší pánové také celkem pravidelně.
To, že je na Novém Zélandu počasí, které přímo vybízí k tomu trávit čas celoročně venku, samozřejmě velmi významně přispívá k aktivnímu životu. Několikrát jsem v parku u pláže mezi stromy spatřila skupinu provozující jógu nebo tchaj-ťi. A není to jen zvyšujícím se procentem asijské populace…
Děti jsou vychovávány k houževnatosti a otužování.
K pěstování dobré kondice a imunity patří i výchova dětí k houževnatosti a otužování. Novozélandské děti se pohybují většinu dne venku (i v průběhu školní docházky) a jsou výrazně otužilejší než jejich čeští vrstevníci. Mnohé z nich poletují venku téměř po celý rok bosy (což přistěhovalec, včetně mne, dost těžce nese), taktéž téměř po celý rok v jedné vrstvě oblečení (v zimních měsících maximálně v tričku a mikině) a cákají se v oceánu, který je mimo letní období dost studený.
Už dlouho se pohybuji v prostředí různých dětských kolektivů a můžu říci, že rozdíl ve frekvenci běžných dětských neduhů je v porovnání s českým prostředím markantní.
Vyhovoval by vám tento přístup ke zdraví? Myslím, že je možné aplikovat jej nejen na Zélandu, ale při troše odhodlání i jinde na světě. Nejde ani tak o klimatickou zónu, ale o nastavení určitých principů, které se rozhodneme dodržovat.
Text a foto: Lucie Kaufnerová, Auckland, Nový Zéland
Mgr. Lucie Kaufnerová je absolventkou FF UP v oboru čeština – angličtina. Po studiu začala psát a editovat texty firemních publikací a zároveň vyučovat angličtinu.
V roce 2011 ji osud zavál na Nový Zéland, do Aucklandu, kde se v současné době realizuje hlavně v roli maminky, a pokud děti dovolí, spolupracuje na různých zakázkách v oblasti Corporate Identity.
Spolu s kamarádkou je autorkou projektu České školy Auckland, kterou v roce 2013 založily. Má dětem českých krajanů připomínat český jazyk a české tradice. Ve volném čase ráda podniká výlety s rodinou po okolí – do buše, po plážích a v poslední době i na plachetnici, cvičí jógu a šije.
Děkuji, krásné a pravdivé.