Bojové umění – tchaj-ťi čchüan stylu Čchen
T radiční bojové umění, zdravotní cvičení, sebekultivace, nauka o přirozenosti těla a mysli – tchaj-ťi čchüan. V tchaj-ťi je funkčně použito tradiční čínské medicíny, hlubokého dýchání, taoistického principu proměny dvou sil jin a jang, bojového umění a koordinovaného vědomého rehabilitačního pohybu.
Tchaj-ťi je v podstatě kompletní systém čchi-kungového cvičení pro prevenci lidského zdraví vhodný pro všechny věkové kategorie.
Styl Čchen tchaj-ťi čchüan se vyvinul v 17. století v rodině Čchen (Chen) ve vesnici Čchen-ťia-kou (Chenjiagou). Vznik se připisuje především postavě Čchen Wang-tchinga (Chen Wangtinga), žijícího v letech 1597–1664, který působil jako generál v armádě dynastie Ming, po jejímž pádu se plně věnoval rozvíjení wušu (wushu) a studiu taoismu. Čchen Wang-tching stvořil více sestav tchaj-ťi, mj. dlouhou formu se 108 pozicemi a 43 forem „Dělových pěstí“ lao-ťia (laojia – erlu, paochui). Stejně tak je zakladatelem cvičení tchuej-šou (tlačící ruce) a techniky lepivé kopí. Vnější forma většiny pozic se opírá o cvičení 32 forem zápasu generála Čchi Ťi-kuanga (Qi Jiguanga) z 16. století. Ovšem Čchen Wang-tching ji naplnil novým obsahem, který si odnesl ze svého studia taoistických praktik taojin (daoyin) a tchu-na (tuna), které stojí také v základu mnoha praktik čchi-kungu (qigongu).
Tak vzniklo mnohostranné bojové umění spojující rozvoj čchi, správné dýchání a účinnou sebeobranu.
Další významný učitel z rodiny Čchen je Čchen Čchang-sing (Chen Changxing), žijící v letech 1771−1853, který spojil formy rozvržené Čchen Wang-tchingem do dvou sestav, pro které se vžil název „stará forma – laoťia (laojia)“. Od Čchen Čchang-singa vzešel například i Jang Lu-čchan (Yang Luchan), pozdější zakladatel stylu Jang (Yang).
Na konci 20. let porušil Čchen Fa Kche (Chen Fake) (1887−1957) a jeho synovec rodinnou tradici a začali učit veřejně v Pekingu. Čchen Fa Kche je tvůrcem takzvané „nové formy sin-ťia (xinjia – yilu, erlu)“. Nová forma sin-ťia se vyznačuje více viditelnými a čitelnými kruhovými pohyby, lze v ní jasně nalézt aplikace, rychlost, více faťin (fajin), samozřejmě také klade vyšší nároky na zakořenění a schopnost relaxovaně se koncentrovat v jednotlivých formách. Mnoho žáků se nechá složitostí nové formy strhnout k vnějšímu projevu a povrchnímu provedení, naproti většímu uvolnění a práci uvnitř. Nicméně sin-ťia dostatečně rozšiřuje a prezentuje Čchen tchaj-ťi jako bojové umění, které obstojí i mezi moderními sporty.
Čchen Čao Kchuej (Chen Zhao Kui) byl synem a žákem Čchen Fa Kcheho. Začal se učit bojové umění v osmi letech. Žil a studoval v Pekingu, takže byl jedním z prvních, kdo cvičil sin-ťia, které vytvořil jeho otec. Vyučoval tchaj-ťi v Šanghaji a v Nankingu.
Přinesl nový styl – sin-ťia variantu zpět do vesnice Čchen-ťia-kou. Na žádost Wang Siana (Wang Xiana) se v roce 1973 vrátil z Pekingu. Učil soukromně i na veřejnosti. Hlavně však předával své znalosti tzv. „Čtyřce bojovníků“. Čtyři Buddhovi bojovníci jsou Čchen Siaowang (Chen Xiaowang), vnuk Čchen Fa Kcheho, Čchen Čeng-lej (Chen Zhenglei), Wang Sien (Wang Xian) a Ču Tchien-cchaj (Zhu Tiancai). Tito čtyři mistři již celá desetiletí koncepčně rozšiřují Čchen tchaj-ťi čchüan (Chen Taijiquan) po celém světě.
Zdroj: Taiji Chen Style Nová Paka
(článek Bojové umění – tchaj-ťi čchüan stylu Čchen)
O mistrech Čchen tchaj-ťi čchüan se dočtete na stránce časopisu nazvané Mistři rodiny Čchen
Sestavám je věnována stránka Sestavy Čchen tchaj-ťi čchüan
O čtyřech Buddhových bojovnících, kteří se svými studenty šíří umění tchaj-ťi čchüan po světě, se dočtete v článku Buddhovi bojovníci… mistři Čchen tchaj-ťi čchüan
Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás
