Buddhovi bojovníci… mistři Čchen tchaj-ťi čchüan

Z  ajímáte-li se o čínské bojové umění, především vnitřní styl tchaj-ťi čchüan (taijiquan), jistě jste narazili na označení 4 Buddhovi bojovníci. V tomto článku vám tyto bojovníky stručně představíme…

4 Buddhovi bojovníci, někdy také přezdívaní 4 tygři z Čchen-ťia-kou (Chenjiagou), jsou mistři 19. generace stylu rodiny Čchen (Chen): Wang Si-An (Wang Xi’An), Čchen Siaowang (Chen Xiaowang), Čchen Čeng-lej (Chen Zhenglei) a Ču Tchien-cchaj (Zhu Tiancai)*. Jsou to nejvýznamnější žijící představitelé tohoto stylu, jakési současné formální hlavy klanu Čchen.

* Pozn.: V pořadí, v jakém jsou na fotografii (zleva).

Co mají tito mistři bojového umění společného?

Studiu bojového umění se věnují od dětství. Spojuje je také klasický výcvik, který podstoupili a kterým se tchaj-ťi čchüan předávalo z generace na generaci po několik set let – hodiny tvrdého tréninku, dlouhého stání a opakovaného cvičení sestav nebo forem bez ohledu na počasí či únavu. Čchen Čeng-lej se ve vzpomínkách často vrací k začátkům tvrdého dětství a počátkům tréninku Čchen tchaj-ťi:

„Jednu hodinu jsem pracoval na postoji koně, jednu hodinu na postoji luku. Když jsem cvičil sestavu, potil jsem se natolik, že jsem měl ponožky i boty zcela promáčené. Za sebou jsem nechával mokrou stopu. Cvičil jsem až do bodu, kdy už nebyl žádný pot.
Měl jsem zacvičit 10 sestav za 2–3 hodiny. V létě i v zimě.
V zimě jsem měl svetry tak mokré, že jsem je mohl ždímat.
A bylo to těžké mít sílu, protože tehdy nebylo mnoho co jíst a potrava nebyla výživná.“

„Tygři“ spolu začali formálně trénovat v roce 1958, kdy se do vesnice Čchen-ťia-kou vrátil mistr 18. generace Čchen Čao-pchi (Chen Zhaopi) [1893–1972]. Po jeho smrti se jich ujal nejmladší syn mistra Čchen Fa-kcheho (Chen Fakeho) – Čchen Čao-kchuej (Chen Zhaokui) [1928–1981].

Každý z Buddhových bojovníků si časem vytvořil osobitý styl, který je poznávacím znamením toho kterého mistra i jeho následovníků. Všichni mají vlastní školu, dnes povětšinou vedenou některým z potomků, a množství studentů v Číně i po celém světě. Přesto se stále vracejí ke svým kořenům a do rodného Čchen-ťia-kou. A máme-li štěstí, můžeme je společně vidět na některé z akcí věnovaných stylu nebo rodině Čchen (viz Společné vystoupení Buddhových bojovníků ).

Všem velmistrům je dnes téměř osmdesát (Wang Si-An bohužel počátkem roku 2024 zemřel). Všichni jsou a budou zosobněním principů tchaj-ťi… A co mě napadne, když se na ně dívám?

Těď se pojďme podívat na jednotlivé mistry (v abecedním pořadí) trochu podrobněji …

Čchen Čeng-lej (Chen Zhenglei)
(*1949)

„Tchaj-ťi čchüan nezdůrazňuje útok.
Jeho hlavním cílem je být neustále v pozici, ve které nemůžete být poraženi.“

Narodil se ve vesnici Čchen-ťia-kou, kolébce tchaj-ťi čchüan. Je nejmladším z „bojovníků“ a synovcem mistrů Čchen Čao-pchi a Čchen Čao-kchuej, kteří se později stali jeho učiteli. Studiu tchaj-ťi čchüan se věnuje od svých osmi let, vyučuje ho od roku 1972.

V letech 1974 až 1987 získal více než 10 zlatých medailí na soutěžích bojového umění v provincii Che-nan (Henan). V roce 1983 se stal trenérem Henan Province Martial Arts Academy a v roce 1987 rozhodčím bojového umění první třídy.

Je autorem více než 15 knih a množství článků s tématikou tchaj-ťi čchüan.

Čchen Čeng-lej má své žáky po celé Číně i ve světě. Pokud se s ním setkáte tváří v tvář, zjistíte, že je to člověk, který navzdory tomu, že se může pochlubit spoustou soutěžních, trenérských a dalších úspěchů, má rád legraci a dokáže se dětsky nadchnout. Za svůj úspěch vděčí také velké dávce houževnatosti a vytrvalosti.

Čchen Siaowang (Chen Xiaowang)
(*1945)

„Díky schopnosti rychlé proměny tchaj-ťi čchüan nabízí neomezené možnosti,
což z něj dělá tak tajemné a mocné bojové umění.“

Tento mistr má možná největší zásluhu na tom, že se styl Čchen tchaj-ťi čchüan rozšířil na západě. Je vnukem slavného Čchen Fa-kcheho (Chen Fakeho). Narodil se stejně jako Čchen Čeng-lej v Čchen-ťia-kou. S bojovým uměním ho v sedmi letech seznámil jeho otec Čchen Čao-sü (Chen Zhaoxu), pak spolu se zbývajícími tygry studoval u mistrů Čchen Čao-pchiho a Čchen Čao-kchueje.

Čchen Siaowang je pravděpodobně nejznámější postavou a pomyslnou „špičkou“ Čchen tchaj-ťi čchüan dnešních dnů jak na území Číny, tak ve světě.

Do tohoto postavení se vypracoval díky své rozhodnosti, houževnatosti a pečlivosti. V 80. letech 20. století získal třikrát po sobě zlatou medaili na národních soutěžích a v roce 1985 také na 1. mezinárodní wu-šu soutěži v Sienu (Xianu).

V polovině 80. let odjel vyučovat mimo Čínu, nejprve do Japonska, Singapuru a Malajsie. V roce 1990 přesídlil do Austrálie a začal propagovat rodinné umění po celém světě. V současné době žije opět v Číně.

Při svých cestách zavítal mistr Čchen Siaowang také do Prahy, kde se osobně setkal s prezidentem Václavem Havlem za doprovodu svého osobního žáka Víta Vojty, sinologa, tlumočníka a zakladatele World Chen Xiaowang Taijiquan Association Česká republika.

Wang Si-An (Wang Xi’An)
(1944–2024)

„Když mě budete jen sledovat, nepochopíte to.
Porozumíte pouze tehdy, když to budete zkoušet sami.“

Narodil se v Sienu v provincii Ša-an-si (Shaanxi). Když mu byl rok, rodina se přestěhovala do Čchen-ťia-kou, odkud jeho rodiče pocházeli. Jako většina dětí byl i on uveden do světa tchaj-ťi čchüan v útlém věku. Nicméně skutečný trénink zahájil až poté, co se do vesnice v roce 1958 vrátil mistr Čchen Čao-pchi.

Wang Si-An byl znám svými bojovými dovednostmi. Získal je stejně jako ostatní „tygři“ díky své píli a tréninku v duchu slov, která kdysi pronesl a kterými se řídil:

„Chcete-li být lepší než ostatní, trénujte více než oni.“

Wang Si-An byl tradičním učitelem v tom smyslu, že se často odchyloval od naplánovaného programu a učil studenty spontánně podle toho, co bylo právě potřeba – od práce nohou po názornou ukázku toho, jak probíhá nějaký pohyb či jak je potřeba dýchat tam, kde je obtížné to popsat či vysvětlit. Ti, kteří se učili u starší generace čínských učitelů, vědí, že právě tehdy – v neformálním a spontánním duchu – často přicházejí „rady nad zlato“.

Vzpomínka Davida Gaffneyho na mistra Wang Si-Ana

Ču Tchien-cchaj (Zhu Tiancai)
(*1944)

„Nejvyšší úrovní tchaj-ťi čchüan je návrat k přirozenému stavu
– tedy splynout s přírodou, být v harmonii s prostředím.“

Posledním, nikoli však méně významným „tygrem“, je mistr Ču Tchien-cchaj.  Narodil se v Sienu v provincii Ša-an-si, kde v té době pracoval jeho otec Ču Ming-jü (Zhu Mingyu). V šesti letech se s matkou vrátil do Čchen-ťia-kou do domu dědečka z matčiny strany. A tam se o 4 roky později pustil do studia tchaj-ťi, které ho od začátku naprosto uchvátilo. Svou první soutěž vyhrál ve 14 letech a poté si začal budovat jméno v dalších soutěžích.

Ču Tchien-cchaj – učitel profesí i povahou – se po uvolnění zákazu tradičních bojových umění v roce 1972 stal oficiálně trenérem tchaj-ťi čchüan a v roce 1985 trenérem provincie.

Zasloužil se o šíření tchaj-ťi v Singapuru, kam odjel učit v roce 1983 a který se stal jeho druhým domovem. Odtud jezdil přes dvacet let učit do Číny a zemí západního světa. Také on má řadu žáků po celém světě a bojovému umění se věnují i všichni čtyři mistrovi synové.

Ču Tchien-cchaj je člověk s hlubokým zájmem o historii a filozofii tchaj-ťi čchüan. Styl Čchen považuje za komplexní vědeckou disciplínu, která v sobě spojuje medicínu, mechaniku, přírodní vědy, estetiku, filozofii… Jedná se současně o pěstování těla, studium sebeobrany, způsob sebekultivace, potravu ducha…

Podle Ču Tchien-cchaje je důležité, abychom se vše, co slyšíme, snažili pochopit a popsat vlastními slovy a nezůstávali jen u mechanického opakování.

Kromě rozsáhlých tchaj-ťi dovedností oplývá mistr Ču Tchein-cchaj šarmem a vtipem vypravěče. Je sběratelem umění a také vynikajícím kaligrafem. Nyní už sice pravidelně nevyučuje, ale pokud se na vás Štěstěna usměje, můžete se s ním setkat na semináři či nějaké akci věnované tchaj-ťi čchüan. Ve svém domě často přijímá návštěvy a poskytuje rozhovory. Před nějakou dobou se rozhodl vrátit zpět do Čchen-ťia-kou, kde, jak věří, může dosáhnout „nejvyšší úrovně tchaj-ťi“.

Také s tímto mistrem jste se mohli setkat na seminářích v Praze, kam jezdí na návštěvu škol svých žáků Radka Koláře, zakladatele Taiji Akademie, a paní Čaj Chua (Zhai Hua), zakladatelky Wushu Institute.

Zdroj:
Chen Taijiquan: Masters & methods – Davidine Siaw Voon Sim & David Gaffney
Chen Style Taijiquan, Sword and Broadsword – Chen Zhenglei
Picture album: A Proud Son of Taiji – Zhu Tiancai
Chen Taijiquan (Čchen tchaj-ťi čchüan) z Chenjiagou (Čchen-ťia-kou)