Jak spolu souvisí čínský klasický tanec a bojové umění?
Č ínský klasický tanec a bojové umění překvapivě patří, co se týče konkrétního vyjádření, do téže rodiny. Jsou jako sourozenci s podobným talentem, kde se každý z nich rozhodl vydat svou vlastní cestou. Ve starověké Číně, během konání velkolepých oslav, předváděli generálové své umění v císařském paláci před samotným císařem. Pohyby bojových umění, které generálové používali na bitevním poli, se takto staly uměleckou formou – tancem.
Například salto vzad se stalo pohybem, který slouží k vyjádření úhybu před kopím; anebo odvrácení mnoha útočníků ze všech stran se odráží v tanci jako pohyb „sao tchang“ neboli „otočka, jež se prožene síní“.
Není tomu tak, že by se jedno vyvinulo v druhé. Spíše to lze chápat způsobem, kdy stejná technika je v rámci bojových umění používána k boji a mimo boje je součástí tance.
Čínský jazyk má pro to dokonce vyjádření – „wu“ ve slově „wu-šu“ (bojové umění) a „wu“ ve slově „wu-tao“ (tanec) se vyslovuje stejně, ale píše se jinak.
Součástí klasického čínského tance je pohyb zvaný „Pa c´jüan“, pohyb připomínající mašli. Možná vám připomene principy, na kterých je založeno také tchaj-ťi čchüan. Když chcete jít vpřed, začínáte krokem vzad, při pohybu vlevo začínáte vpravo – když se kroky zformují, připomínají číslo osm. Tento pohyb může být vyjádřen gestem ruky, nebo i rozsáhlou rotací celého těla.
Zdroj: časopis Epoch Times, Tajemství prastaré čínské kultury
