Na této stránce odpovídají učitelé a studenti tchaj-ťi čchüan a čchi-kungu na otázku:
„Co pro vás znamená TCHAJ-ŤI (resp. ČCHI-KUNG) a co vám přináší?“
Možná právě v některé z následujících odpovědí najdete důvod, pro který budete chtít cvičit i vy.

 

                                           

„Svět je pro mě místem určeným pro hledání kultivovanosti, krásy, harmonie a radosti. Každý z nás tyto aspekty nachází v něčem jiném. Pro mě je nejdůležitějším prostorem pro hledání vlastní tělo. A právě tchaj-ťi mi dává možnost zkoumat skrze vlastní tělo dokonalou funkčnost, krásu pohybu a radost z harmonie, ve které se spojují a doplňují protiklady jako pevnost a uvolněnost, tvrdost a měkkost, přímočarost a krouživost.

Nejpodstatnější je pro mě ale kvalita vědomého prožitku, která hledání spojuje a dává všemu větší smysl.

A pak jsou to lidé, se kterými své hledání mohu sdílet. Proto je pro mě důležitá i možnost podílet se na výuce tchaj-ťi.“

 

 

Ondřej Stehlík
student Taiji akademie
a zakladatel školy Funkční tajči Praha

 

                                           

„Tchaj-ťi mě chytlo za srdce před pár lety. Může za to plakát učitele Pepy z Berouna. Byl první, kdo toto uměni (styl jang) vyučoval. Bavilo mě to, dokud cvičení nenahradily debaty o všem možném jen ne o tchaj-ťi. Byla jsem jediná, komu to vadilo, a nakonec jsem odešla.

Dlouho se mi nedařilo najít někoho jiného, až mě zachránila bývalá studentka tohoto učitele. Varovala mě, že cvičí jeden cvik pořád dokola, jenže já to uvítala jako spásu… a vstoupila jsem do opravdové školy tchaj-ťi. I když jsem zmeškala začátek (a tím přišla o základy), neodradilo mě to. Naše učitelka Martina byla skvělá… jenže po čase se odstěhovala. Zůstaly jsme tři (ne mušketýři, ale holky), které si cvičily samy to, co nás Martina naučila. Už už jsme náš spolek chtěly rozpustit, ale bylo nám z toho smutno, a proto jsme se pustili do hledání dalšího učitele. A našly! Má radost nebrala konce!

Probíráme každý pohyb do detailů. Má radost a chuť do života stoupají s každou další hodinou. Alena (což se mi moc líbí, a tím poznávám opravdovost tchaj-ťi) mně vnesla klid do duše, poznání, že tchaj-ťi je dlouhá cesta, která nikdy nekončí. Učí mě uvolňování, zklidnění, nikam nespěchat, pohrát si s každým pohybem, a já mám radost ze sebemenšího úspěchu (vlastně je to úspěch její, že má se mnou takovou trpělivost, nebo možná nás obou 🙂 ).

Dříve mě hodně bolela kolena, ale díky preciznosti a neustálému opravování své učitelky se cítím lépe a mám takový „lehčí“ krok. Postupně doufám, že se k tomu přidá i celé tělo, ale chce to čas, když bylo „v křeči“ celých 57 let. Určitě jsem pružnější a díky správnému dýchání nefuním tolik, když jdu do kopce, na rozdíl od manžela, a to je mladší než já.

Jsem vděčná za tchaj-ťi. Postupně mi dává přesně to, čemu mě Alena učí.“

 

 

Luba Boťová
studentka Tchaj-ťi školy
Vnitřní síla

 

                                           

„S tchaj-ťi čchüan jsem se setkal jako malý kluk. Bylo mi asi 11 let. Viděl jsem čínský film a celá ta filozofie mi doslova učarovala. Od té doby jsem hledal mistra, který by mě tomuto umění mohl naučit. Cesta to nebyla jednoduchá. Ale „kdo hledá, najde“ a já našel! Nejdříve pana Leonida Kravčenka, doktora čínské medicíny a svého prvního učitele tchaj-ťi stylu Jang (Yang). Poté čínského mistra nad mistry pana Čchin Ming Tchanga (Qin Ming Tanga), který mě učí tchaj-ťi styl Čchen (Chen) a Šao-lin kung fu (Shaolin gongfu).

Je to již přes 30 let, co jsem se začal učit tchaj-ťi, a stále plavu v proudu tohoto krásného bojového umění protkaného taoistickou filozofií, čínskou medicínou a úžasně propracovaným způsobem boje.

S tchaj-ťi se žije hezky a moje dny jsou naplněny štěstím, klidem a přátelstvím. Krása tohoto bojového umění spočívá uvnitř nás samotných. Nejde ji hledat nikde jinde. Tchaj-ťi vám otevře cestu k vám samotným. Potom najdete klid ve svém nitru − tu harmonii, po níž většina lidí touží. V dnešní době představuje tchaj-ťi jednu z cest, jak mohou lidé zlepšit svůj život, a tím i vytvořit láskyplný prostor klidu kolem sebe i pro jiné lidi. S tchaj-ťi se prostě žije krásně!“

 

 

Martin Rohel
zakladatel a učitel
Wushu Akademie Brno

 

                                           

„Než jsem objevil tchaj-ťi čchüan, měl jsem všechno.
Po té, co jsem objevil tchaj-ťi čchüan, nemám nic.“

 

Kam Lee
žák mistra Ču Tchien-cchaje
a zakladatel Taiji Kung Fu Academy na Fleming Island na Floridě

 

                                           

„S tchaj-ťi jsem začala před tolika lety, že už si ani nevzpomínám, kdy přesně to bylo, ale nemyslím, že to je údaj nejdůležitější. Přivedla mě zvědavost zkusit něco jiného, než bylo v té době běžné. A cvičení mě zcela vtáhlo a stále táhne s sebou. Má se mnou spoustu práce a starostí. Ale já se nevzdávám a snažím se, snažím se…

Tchaj-ťi a s ním nové, odlišné myšlení, vnímání a přijímání všech událostí se mnou zatočilo a poslalo mě na úplně jinou cestu. Naučila jsem se, že „to něco mezi nebem a zemí“ opravdu existuje, někdy se na něj dá dokonce i sáhnout, anebo ho jen tak vnímat celým tělem. Trvalo mi to čtyři roky!

Dnes mohu říct, že jsem se díky tchaj-ťi, ostatním spolucvičenkám a naší trenérce Janě vyrovnala s téměř všemi událostmi, které mě potkaly. Ať už se jednalo o citovou nebo zdravotní stránku (prošla jsem rozvodem a dvěma nádorovými onemocněními s řadou operací). Vše, co ke mně přichází, co se kolem mne děje, nyní přijímám a pokud se mi to nelíbí, pracuji s tím.

Ale zásadně se s ničím neperu, protože si myslím, že silou bych stejně nic nevyhrála.

Jsem velice ráda, že umím vycházet s většinou lidí, najít si správnou cestu nebo se na tu správnou vrátit, pokud někdy zabloudím. Vím, že to jde. Naučila jsem se používat intuici, rozvahu, zklidnit se a mnoho dalších potřebných věcí. Už neřeším věci „horkou hlavou“ a hned, aby nebylo pozdě. Mám čas. Jedna moje známá říká, že jsem se stala „času a věkuprostou“. Právě teď žiju tak, jak jsem před tím nikdy nežila!“

 

 

Eva Šimsová
studentka Tai Chi klubu Slunečnice

 

                                           

„Podle měřítek většiny lidí, kteří se věnují tchaj-ťi čchüan, jsem poměrně mladá, přesto mě tchaj-ťi čchüan na mé životní cestě provází již téměř 15 let. Za tento čas jsme spolu zažily mnoho krásných a šťastných chvil, ale i řadu okamžiků, kdy mi nebylo do zpěvu. Zajímavé na tom všem je, že kdykoliv se mnou začaly mé emoce neovladatelně cloumat, hledala jsem rovnováhu právě ve cvičení. Ačkoliv je to nekonečný proces, práce na propojení mysli, dechu a těla mi pomáhá „usadit se zpět na zem“ v situacích, které vnímám jako nekontrolovatelné.

Tchaj-ťi čchüan je nekompromisní, nedělá výjimky a je spravedlivé. Je to úžasné zrcadlo nás samotných, a čím více se mu věnujeme, tím více máme příležitostí poznat sami sebe.

Nejedná se však o samospasitelný proces. Je to cesta, která není ani dlouhá, ani krátká, protože cílem této cesty je kráčet po ní, nikoliv dojít do cíle. Pokud si uvědomíme toto tvrzení v plném rozsahu, otevře se před námi oceán možností, příležitostí a nápadů, co vše můžeme na této cestě poznat a naučit se.

Mnoho lidí říká, že je potřeba píle, vytrvalost a pravidelnost cvičení. Vždy jsem tento názor zastávala také, v posledních letech si však myslím, že klíčovým aspektem je láska a radost v přítomném okamžiku. Pokud budeme mít tchaj-ťi čchüan (nebo vlastně cokoliv) upřímně rádi a bude v nás vzbuzovat pocit radosti, automaticky si budeme vědomě i podvědomě přizpůsobovat veškeré své činnosti tak, abychom mohli co nejvíce času trávit právě tím, co nás těší.

Ono totiž ve své podstatě nestačí cvičit hodně, nebo často, ale především vědomě v dané přítomnosti a s plnou koncentrací na dech a cvičení, nikoliv „na večerní nákup a následnou večeři“. Udržet svou mysl koncentrovanou, v přítomném okamžiku a pouze u cvičení je – zejména v některých okamžicích – pořádná výzva, ale určitě stojí za to ji přijmout.“

 

Martina Slabá
22násobná mistryně ČR v tchaj-ťi čchüan, 11násobná mistryně Evropy a vicemistryně světa;
studentka Taiji Akademie, spoluzakladatelka školy bojových umění Oheň a voda
a zakladatelka Taiji studia

 

                                           

„Tchaj-ťi čchüan bylo na první pohled mou velkou láskou, ze které se nakonec stal celoživotní partner. Všechny aspekty tchaj-ťi čchüan: bojový, terapeutický, meditativní, energetický, vnitřní, vnější… jsou nerozlučně a harmonicky spjaté a tvoří dokonalý, sladěný celek. Díky cvičení jsem spatřila různé stránky své bytosti, spojila je, transformovala a nahlížím na ně z nového úhlu pohledu. Prostřednictvím expanze uvnitř stažení, prostřednictvím zážitku nekonečna uvnitř jasného, konkretního nastavení, prostřednictvím toku kreativity v přesných, rytmických pohybech, prostřednictvím harmonické pulsace, která rozpouští vše nepříjemné, jsem začala vnímat tchaj-ťi čchüan jako něco živého, jako Život sám.

Při práci s lidmi jsou pro mne důležité přímé účinky, jakými jsou např. zlepšení fyzického zdraví a emocionální rovnováha, stejně jako dlouhodobý vliv tchaj-ťi čchüan na odstraňování osobních omezení, na probouzení, usměrňování a projevování skrytých možností lidí ve všech oblastech života.

Stav harmonie, naplnění a radosti je vlastní všem lidským bytostem a tchaj-ťi čchüan je jedním ze způsobů, jak ho obnovit.

Existuje obrovský, kvalitativní a zásadní rozdíl mezi opakováním v tchaj-ťi čchüan a opakováním vyskytujícím se v našem každodenním životě. Zatímco většina každodenního tlaku rušného života z lidských bytostí energii postupně a trvale vyčerpává a dokonce je zbavuje lidskosti, tchaj-ťi čchüan naplňuje tělo energií, odhaluje jeho skrytý potenciál, posiluje srdce, obohacuje ducha a při pravidelném cvičení dochází ke kumulativnímu efektu, který umožňuje přechod ze stavu deformace do stavu harmonie, do života, který je přirozený. V tomto smyslu se tchaj-ťi čchüan stává, rozšíří-li se do každodenního života, nástrojem pro osobní léčení a společenskou změnu.“

 

 

Helena Petrović
instruktorka tchaj-ťi čchüan s dvacetiletou praxí ve výuce,
spoluzakladatelka chorvatského Tiancai Taijiquan Institute a wu-šu klubu Yuan Tong

 

                                           

„Tchaj-ťi čchüan (taijiquan) je pro mě unikátním bojovým uměním plným znalostí (moudrostí) a nejrůznějších dovedností, použitelných v každodenním životě. Kromě efektivních bojových návyků a sebeobranných dovedností se můžeme naučit, jak se přirozeně pohybovat a dýchat, ale také uzdravovat. Prostřednictvím tchaj-ťi se učíme chápat a využívat zákony přírody, které hýbou Vesmírem a naším světem, využívat je pro náš osobní rozvoj a mezilidské vztahy.

Tchaj-ťi je pro mne přínosné v mnoha ohledech: počínaje fyzickým zdravím, přes zdravý rozum, duševní rovnováhu a moudrost. Udržuje mě „uzemněného“, přítomného v těle a vědomého si daného okamžiku – tady a teď.

Tchaj-ťi je mým útočištěm, bezpečným a klidným místem uprostřed chaosu doby.

Hlubší pochopení tchaj-ťi mi pomáhá lépe chápat slovanské tradice, a tak mě propojuje s mými kořeny.

Jelikož nejsem příliš upovídaný, tchaj-ťi mě učí se snadněji vyjadřovat a lépe komunikovat s ostatními lidmi. Tchaj-ťi je důležitou součástí mého života, téměř tak drahocennou jako je moje rodina.“

 

David Petrović
instruktor Taijiquan; žák mistrů Ču Tchien-cchaje (Zhu Tiancaie) a Ču Siang Čchiena (Zhu Xiang Qiana), představitelů rodiny Ču (Zhu);
spoluzakladatel chorvatského institutu Tiancai Taijiquan Institute a wu-šu klubu Yuan Tong;
několikanásobný vítěz chorvatských soutěží v tchaj-ťi čchüan a úspěšný trenér

 

                                           

„Většina lidí v životě něco hledá: cestu, duchovno, směr, kterým jít… Ve skutečnosti ale hledáme sami sebe, sebepoznání, splynutí s přírodou a vesmírem. Cest je mnoho, všechny pomalu či rychleji vedou ke stejnému cíli. Pro mě je touto cestou tchaj-ťi (taiji) a čchi-kung (qigong).

Líbí se mi, že při tchaj-ťi opravdu poznáte charakter lidí, jejich trpělivost, vytrvalost, vnitřní klid. Je krásné na studentech pozorovat, jak je cvičení proměňuje po stránce vnitřní, i pokud jde o jejich vnější vzhled. Lidé se stávají krásnějšími 🙂 .

Mistr Ču Tchien-cchaj (Zhu Tiancai) nedávno řekl: ‘Na tchaj-ťi je úžasné, že vás mění. Silnější lidé vytrvalým a správným cvičením hubnou, příliš hubení lidé naopak zesílí. Pravidelným cvičením dostanou hlad a více jedí, zároveň naberou svaly.’

Takto pracuje cvičení s naší vnější schránkou. Navíc čím déle cvičíte, tím více dokážete vnímat, co vaše tělo potřebuje a naopak, co mu škodí. Tím se stáváte jednoduše zdravějšími. 

U tchaj-ťi na 100 % platí: ‘Co do trénování vložíte, to se vám vrátí.’

Není to cesta jednoduchá, je potřeba být opravdu vytrvalý a cvičit pravidelně, což jsou vlastnosti, které se v moderním uspěchaném světě často špatně hledají, ale pokud je najdete a vydržíte, výsledek je k nezaplacení. Tchaj-ťi se stane součástí vašeho života, stane se vnitřním i vnějším krouživým nekonečným pohybem, ‘kosmickým tancem’ vaší duše ve vesmíru.“

 

 

Jitka Rychnovská
zakladatelka školy Taichi Praha
a jedna z organizátorek Mezinárodního festivalu v tchaj-ťi

 

                                           

„K tchaj-ťi (taiji) jsem se dostal coby zvěd. Babička zaslechla hlášení obecního rozhlasu, že se v obci bude cvičit „tajči“, a tak mě poslala, abych to pro ni občíhnul a proklepl. Vrátil jsem se z této mise se zprávou, že by se jí to nelíbilo, ale že já tam budu chodit. A tak jsem do tohoto cvičení, jenž se odvozovalo od stylu Jang (Yang) a čchi-kungu, léta poctivě chodil. Cvičilo se bez teorie, pozorováním instruktorky Pavly. Každý rok se přibrali začátečníci a výuka začínala od začátku.

Pátým rokem jsem pocítil nutkání učit se i něco nového, a tak jsem v blízkém městě našel oddíl cvičící Čchen tchaj-ti čchűan (Chen taijiquan) učitele Víta Vojty. V tomto oddíle panuje hodně studijní atmosféra a člověk se učí, až se z něj kouří.

Popisovat tchaj-ti čchűan mi připomíná popisování toho, jak chutná a voní dobrý pomeranč.

Snad ještě pár postřehů. Díval jsem se vždy po spolucvičících. Co mají společného lidé, kteří u tchaj-ťi zůstanou a neutečou do něj? Výsledek a resumé je, že nic. Každý cvičenec je absolutně jiný a každý nachází vlastní důvody. Někdo zjevně usiluje především o bojovou stránku, ale samozřejmě nádavkem dostane i to ostatní. Uvolnění, narovnání a rozdýchání těla, celkovou kondičku, zvýšenou odolnost proti nemocem, rychlejší rekonvalescenci, rozšíření pozornosti a meditativnější rozpoložení, schopnost sebeobrany – to vše je prospěšné každému.

Zda člověka dokáže tchaj-ťi uchránit i před údery osudu… je pro mě otevřenou otázkou.“

 

 

Martin Prokop
student World Chen Xiaowang Taijiquan Association Česká republika
a žák Víta Vojty (viz níže)

 

                                           

„Proč já osobně cvičím tchaj-ťi? Co mi přináší? Proč je tak hodnotné? Tchaj-ťi je plně bojové umění, ale je více než jen to. Tchaj-ťi zahrnuje hledání rovnováhy jak fyzické, tak psychické. Pomocí prostředků bojových umění se snažíme vyvážit vnitřní aspekty emoční a logické mysli a vnější aspekty, jakými jsou například stavba těla a rovnováha tvrdého a měkkého, rychlého a pomalého, otevírání a zavírání atd.

Cvičení tchaj-ťi čchüan (taijiquan) nabízí stálou a nekonečnou výzvu; cesta ke zvládnutí je cestou konzistentního, obětavého úsilí bez vazby na okamžité výsledky. Všechny aspekty tchaj-ťi jsou vzájemně propojené a mají určitý důvod. Základní cviky jako stání a navíjení hedvábného vlákna, sestavy se zbraněmi a bez, tlačící ruce (tchuej-šou), cvičení s dlouhou tyčí a další se navzájem doplňují a podporují.

Abychom z tchaj-ťi získali co nejvíce, musíme zohlednit historii tohoto umění a jeho základní filozofii. Naše zaměření se nevyhnutelně s časem mění, ale tchaj-ťi je disciplína, kterou člověk může dělat po celý život. Mladí jsou přirozeně aktivní a mají rádi nízké postoje a výbušné pohyby; silné lidi přitahuje bojová stránka; jak lidé stárnou, je najednou dobrým nápadem péče o zdraví; starší lidé se mohou snažit zachovat si svoji pohyblivost a pružnost. V podstatě, abychom byli úspěšní v našem cvičení, musíme umět přizpůsobovat svoje tchaj-ťi běhu času, a přitom celou dobu zůstávat v souladu s principy, které byly stanoveny.

Pro mě je tchaj-ťi čchüan spíše cestou než cílem.

Chtěl bych dále cvičit s velkými mistry v souladu s tradiční metodikou rodiny Čchen (vesnice Čchen-ťia-kou) a pokračovat v přirozeném vývoji. Rčení, které často citují v Čchen-ťia-kou, zní „nemůžeš dotlačit ovoce k dozrání“. Neexistují žádné zkratky nebo prostor pro spěch či netrpělivost…“   

 

 

David Gaffney
spoluzakladatel Chenjiagou Taijiquan GB a spoluautor 3 knih o tchaj-ťi čchűan (Chen Style Taijiquan: The Source of Taiji Boxing, The Essence of Taijiquan, Chen Taijiquan: Masters and Methods)

David Gaffney se věnuje bojovému umění od roku 1980. Tchaj-ťi čchűan (taijiquan) se začal vážněji zabývat v roce 1996, kdy se setkal s mistrem Čchen Siao-wangem (Chen Xiaowangem); později prošel formálním obřadem přijetí a stal se mistrovým osobním žákem. V roce 2003 byl v Čchen-ťia-kou (Chenjiagou) formálně představen jeho bratrovi Čchen Siao-singovi (Chen Xiaoxingovi), aby mohl trénovat pod jeho osobním dohledem, a cvičí s ním dodnes.

 

                                           

„Tchaj-ťi pro mě zosobňuje odpověď na civilizační choroby dnešní doby. Tchaj-ťi je komplexní systém cvičení pro prevenci lidského zdraví vhodný pro všechny věkové kategorie.

Během cvičení musíme svou myslí „tady a teď“ věnovat pozornost celému tělu.

Přirozeně, plynule a obsažně pracujeme s myslí a postavením osy a středu těla v prostoru, v přítomnosti. Stabilizujeme a kotvíme přirozeně celého člověka. Tchaj-ťi je dalekou cestou, kde můžeme stále objevovat, poznávat a nořit se do hloubky sebe sama.“

 

 

Martin Pařízek, DiS.
trenér školy Chen Style Nová Paka,
žák mistra Čchen Siao-wanga (Chen Xiaowanga), Víta Vojty a Lubora Purše

 

                                           

„Bolí mě stehna a paže… Má tohle cenu? Naučím se to někdy? Takové byly mé myšlenky po prvních pár lekcích čchi-kungu. Už je to rok a půl, co cvičím stejnou sestavu o osmi cvicích, a stále ji neumím. Aby toho nebylo málo, začala jsem cvičit také tchaj-ťi.

Přestože jsem si na začátku stěžovala a ptala jsem se sama sebe, proč to dělám, dělám to stále. 🙂 Čím déle cvičím, tím více pociťuji důležitost každého sebemenšího pohybu, rotace. Mám chuť si hrát. Hrát si s každým detailem. Je to nekonečná práce s tělem, myslí, dechem.

Tchaj-ťi a čchi-kung mě učí soustředit se, vytrvat a být trpělivá. Chci vnímat daný okamžik a být plně přítomna. Kromě toho, že se prostě cítím lépe…

Chci vytrvat!“

 

 

Denisa Svobodová Jansen
studentka
Tchaj-ťi školy Vnitřní síla

 

                                           

„Cvičení tchaj-ťi čchüan je pěstováním harmonie v sobě a kolem sebe. Wang Cung-jüe (Wang Zongyue) je ve slavném traktátu – Teorie tchaj-ťi čchüan – tak výstižný: 

‚Pohybem se rozdělí a klidem spájí. Nepřesahuje a nepochybí, s ohnutím se napřimuje…’

Hodně souzvuku!“

 

 

Vít Vojta
sinolog, právník a tlumočník čínského jazyka; osobní žák velmistra Čchen Siao-wanga (Chen Xiaowanga); tradičnímu bojovému umění tchaj-ťi čchüan (taijiquan) se věnuje od roku 1987

 

                                           

„Cvičím intenzivně tři roky, ale v tchaj-ťi je to opravdu „kraťoučká“ doba. Za tu dobu umění tchaj-ťi velice obohatilo můj život. V těžkých chvílích, kdy jsem myslela, že snad ani nebudu žít a trpěla těžkými zdravotními problémy, mi poskytlo odreagování, souznění a klid. Častokrát jsem jen díky tchaj-ťi dokázala vstát a jít dál.

Tchaj-ťi je pokračováním mé cesty. Našla jsem v něm a stále nacházím mnohem víc, než jsem si dovedla představit… především cvičení, které mě moc baví a naplňuje. Navíc mi přivedlo do cesty úžasné lidičky, se kterými se scházíme při cvičení, na procházce nebo si spolu vypijeme šálek čaje či prožijeme „tchaj-ťi“ víkend. Na každé cvičení, každé setkání s těmito lidmi se velice těším, dává mi úžasný klid, pohodu, zdraví, radost ze života…

Jsem vděčná, že jsem něco takového potkala. A že můžu pokračovat ve své cestě, která je teď mnohem radostnější, plná skvělých lidí, naplněná úžasnou energií, která toto umění obklopuje.

Nesmím zapomenout ani na našeho učitele Jakuba, člověka plného pokory, trpělivosti, lásky, vlídnosti a krásné a čisté energie, sám možná ani netuší, kolik lidství nám všem předává. Je to čistá a krásná bytost. Je radost vedle něj cvičit.“

 

 

Jana Atafe Studecká
studentka Tai Chi Resort Praha,
školy tchaj-ťi

 

                                           

„Tchaj-ťi nabízí nejinteligentnější a nejlepší možný způsob, jak si pomocí pohybů lidského těla zajistit zdraví, léčení a dlouhověkost. Jako bojové umění kultivuje sebekázeň, což je nejdůležitější vlastnost, kterou si člověk může v životě osvojit. Sebekázeň přináší sebeúctu, která s sebou nese úctu k druhým, k přírodě a všemu životu.

Bojové umění vnáší člověku do života rovnováhu. Trénink bojového umění je tréninkem na celý život. Aby člověk tchaj-ťi pochopil, musí cvičit denně a cvičit podle pravidel / principů / teorie, jinak zůstane jeho cvičení prázdné. Pokud o něm bude jen číst či hovořit, porozumění se nedočká.

Poté, co člověk celý život denně cvičí, začne oceňovat krásu a genialitu tohoto umění vytvořeného rodinou Čchen (Chen)!

Jak den za dnem stárnu, nezažívám bolesti a nemoci, které trápí ostatní lidi a které považují za „normální“. Tchaj-ťi učí všímat si napětí – blokád v oběhu čchi neboli vitální energie. Tyto překážky jsou příčinou bolestí a nemocí a současně ovlivňují emoce a psychiku. Pokud se člověk učí správně a denně cvičí, tyto blokády se rozpustí a nevrátí se zpět.

Díky tomu člověk po celý život překypuje zdravím a zažívá vnitřní klid. Proto cvičím tchaj-ťi…“

 

Dr. Bob Bacher
žák mistra Wang Siena (Wang Xiana)
a zakladatel tchaj-ťi střediska v Pavones na Kostarice