Hliněné stavby tchulou – kruhové čínské hrady

A  meričané prostřednictvím oběžné družice viděli v čínské provincii Fu-ťien (Fujian) zvláštní kulaté budovy a dlouho si lámali hlavu nad tím, co ony zvláštní rotundy představují. Podle jedné z verzí se domnívali, že jde o tajné čínské základny zbraní. I když ale tyto stavby měly původně obrannou funkci, žádné tajné zbraně neschovávaly. Jaké je tedy jejich tajemství?

Obrovské kruhové a někdy i čtvercové stavby, nazvané tchu-lou (tulou) – hliněné budovy, byly budovány od 12. až do začátku 20. století. Jak název napovídá, na jejich stavbu byla použita především udusaná hlína doplněná kameny, dřevem a bambusem. Plnily především obytný a obranný účel.

K přístupu do samotné stavby byla určena jediná vstupní brána z masivního tlustého dřeva zvenčí opevněného železnými plechy. Okna směřující ven do krajiny byla umístěná převážně v nejvyšším patře pod střechou a sloužila jako střílny proti nepřátelům. Osvětlení obytných místností bylo zajištěno okny směřujícími do obrovského vnitřního atria. Jeho obvod lemovaly pavlače, z nichž se vstupovalo do jednotlivých obydlí. Všechny obytné místnosti měly stejné rozměry.

Princip hliněných staveb byl založen na kolektivním bydlení, jednu budovu obýval často jeden velký klan. Největší budovy sestávaly až z 280 místností a bydlelo v nich až 80 rodin. Uvnitř atria se nacházely menší kruhové stavby sloužící jako sklady potravin, společná prádelna nebo umývárna.

Lidé Kche-ťia

Hliněné stavby tchu-lou bývají považované za typickou architekturu Kche-ťia. Lidé Kche-ťia přináleží k dominantní národnosti Chan (Han) a nepředstavují žádnou oficiální národnostní menšinu. Přesto mají svůj vlastní jazyk. Obývají hlavně jihovýchodní část Číny, jejich předkové ale pocházejí z oblasti povodí Žluté řeky v centrální Číně, kolébky čínské kultury. Kvůli nepokojům migrovali odtud směrem na jih a v průběhu historie byli často pronásledováni. Proto i jejich obydlí měla obrannou funkci. Jelikož migrovali do osídlených oblastní, kde byla zemědělská půda již rozdělena mezi stávající obyvatele, orientovali se především na vojenství nebo veřejnou službu. V jejich kruzích se kladl velký důraz na vzdělání.

Mnozí příslušníci Kche-ťia měli v průběhu čínské historie na chod země velký vliv, z jejich řad vyšlo mnoho významných osobností, politických vůdců a revolucionářů.

Zajímavé hliněné stavby

Uvádí se, že v provincii Fu-ťien stojí kolem 20 000 „hliněných budov“ různých velikostí. Nejvyšší počet a nejzachovalejší z nich (asi 3 000) se nachází v blízkosti městečka Jung-ting (Yongding) u vesnice Jün-šuej-jao (Yunshuiyao). 46 hliněných budov bylo také zapsáno do seznamu památek UNESCO.

Chuaj-jüan-lou

Mezi jedny z nejznámějších a nejpropracovanějších kruhových staveb v provincii Fu-ťien patří stavba Chuaj-jüan-lou (Huaiyuanlou). Nachází se severně od Jün-šuej-jao v krásném prostředí plném zeleně. Stavba byla postavená mezi lety 1905 až 1909 a zabírá plochu o rozloze 1 384 m².

Vnitřní konstrukce je ze dřeva, má celkem 4 patra a dosahuje výšky 13 metrů, v průměru má 38 metrů. Spodní patro je nejširší, směrem nahoru se patra zužují. Na každém je 34 místností, celkem jich je tedy 136. Ve vrchním patře umožňují čtyři rozhledny výhled na všechny světové strany, obyvatelé tak měli dobrý přehled o pohybu v okolí.

Tato stavba má velice sofistikovaný systém rozvádění vody. Každý ze tří vodních kanálů má na svém konci svou vlastní nádrž. Aby se vodní příkopy zbavily nechtěného bahna, moudří předkové do nich umístili želvy, díky kterým se systém rozvádění vody neucpával. V květnu 2006 se budova Chuaj-jüan-lou stala národním chráněným dědictvím, v červenci 2008 byla umístěna na seznam světového kulturního dědictví.

Che-kuej-lou

Další známou hliněnou stavbou je Che-kuej-lou (Heguilou), někdy se také nazývá Šan-ťiao-lou (Shanjiaolou), neboli „Budova na úpatí hory“. Její zvláštností je, že byla vybudovaná na bažině, vypadá jako zakotvená loď. Přes svoje stáří 200 let pořád stojí pevně jako skála. K její stabilitě určitě přispívá i více než 200 kmenů borovic použitých v konstrukci. Tento hliněný dům s čtvercovým půdorysem zabírá plochu o rozloze 1 547 m². Nejvyšší páté patro sahá do výšky 21,5 metrů, ze všech hliněných staveb tchulou je nejvyšší.

Jün-šuej-jao

Vesnička Jün-šuej-jao (Yunshuiyao) vám při odhalování tajů hliněných staveb velice dobře poslouží jako základna. Původně se vesnička nazývala Ku-jou-tao (Guyoudao), doslova „Starobylá stezka“. Tato stezka byla vybudována v roce 1359 a i když nebyla oficiální cestou, obchodníci, poutníci i duchovní po ní proudili bez přestání. Ve vesnici mohli nepochybně načerpat psychické i fyzické síly. Stezku lemovala řada starých cihlových a dřevěných domů, mnohé z nich si zachovaly svůj charakteristický ráz i v současnosti.

U břehu klidné řeky klikatící se podél stezky roste dvanáct více než 1 000 let starých banánovníků. Košaté koruny těchto starých stromů sahají až k nebi. Znavení poutníci odpočívali v jejich mohutném stínu natažení na zelených kamenech lemujících břehy řeky, nebo popíjeli u bambusových stolečků osvěžující čaj z místních plantáží.

Místní vysokohorský čaj je i dnes velmi známý, turisté si odsud většinou odváží i několik kilogramů čajových lístků. Čerstvost čaje je zaručena během celého roku, neboť se čajové lístky sbírají od jara až do zimy. Čajové plantáže se nachází velmi vysoko v horách, v čistém prostředí překypujícím zelení. Od již zmíněných rotundovitých budov to trvá asi dobrou hodinu cesty, než se tam člověk vyšplhá.

Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI)

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás