Jaká je skutečná povaha nemoci?

„Nemoc je projevením bolesti a utrpení a souvisí s nižšími úrovněmi energie,
které mají na náš život negativní vliv.“

 (viz níže Tabulka úrovní vědomí)

N  egativní pocity, mezi které patří třeba pýcha, hněv, touha, strach, zármutek, apatie a vina, přispívají nemoci. Všechny negativní myšlenky nebo pocity negativně ovlivňují akupunkturní energetický systém těla, který je citlivější než centrální nervový systém a mnohem rychlejší než autonomní sympatický nervový systém.

Akupunkturní energetický systém těla prostřednictvím dvanácti hlavních meridiánů těla okamžitě reaguje na vše, co je negativní, protože všechna energetická pole pod úrovní „Odvahy 200“ představují to, co není pravda. Nepravda pak znamená přijetí celého energetického pole a myšlenkového systému, že je člověk obětí. Potom, jsme-li nemocní, považujeme sami sebe za oběť určité nemoci. Proto je důležité si uvědomit, že nemoc je jedna věc a osoba, která onemocnění má, je věc druhá.

Má-li nemoc zmizet, musí se změnit osoba, která ji má.

Jaký je účinek našeho energetického pole ve vědomí? Nepravda nás svou povahou staví pod úroveň 200 a uvrhuje do negativního energetického pole, což samo o sobě způsobuje nemoc. V okamžiku, kdy říkáme pravdu (tedy, že jsme „nekonečné bytosti a podléháme pouze tomu, co máme v mysli“), energetické pole nás okamžitě pozvedá nad hranici na hladině 200. Ochota přijmout tuto pravdu nás pozvedá do bodu, kde si můžeme zvolit oceňování těla namísto toho, abychom ho hodnotili jako „špatné“.

Můžeme si zvolit lásku ke svému životu, místo abychom jej posuzovali jako špatný, můžeme si zvolit láskyplnost k bytí místo jeho kritiky. Zjišťujeme, že musíme opustit kritiku, „útočné“ a kritické myšlenky a posudky. Musíme se zbavit postoje, že my máme pravdu, zatímco ostatní lidé konají špatně, protože úroveň „správného a špatného“ je na energetické úrovni přibližně 180, což je hodnota negativních forem myšlení.  

Pokaždé, když někdo klesne pod úroveň 200 (Odvaha), jeho energetický systém je mimo rovnováhu.

U většiny lidí typicky „vybuchuje“ jeden konkrétní meridián akupunkturního systému více než ostatní. Například pokaždé, když lidé mají negativní myšlenky nebo pocity v důsledku negativního systému víry, můžou si poškodit srdeční meridián. Jak plynou roky, pokaždé když prožívají nelibost, sebelítost či někoho kritizují, narušují energii proudící srdečním meridiánem. Tím se vyčerpává životní energie srdce a neustálým opakováním se začíná velmi jemně měnit jeho fyziologické fungování. Začne se to projevovat jako nesrovnalost v autonomním nervovém systému, který řídí fungování orgánů těla.

V důsledku toho dochází ke zhoršení fungování samotného srdce a vnitřních stěn arterií. Jak plynou roky, již navyklé narušování srdečního meridiánu působí zhoršení na fyzické rovině. Vlastně jde o projev toho, co má člověk v mysli. Toto je základní fakt – tělo vyjadřuje to, co je v mysli, nikoliv naopak. Tělo vypovídá o navyklém způsobu myšlení člověka.

Negativní mechanismy zkratují akupunkturní systém a autonomní nervovou soustavu. Tím se pak mění a narušují citlivé elektrické a chemické procesy probíhající v buňkách, a to vede k patologickým změnám v anatomickém uspořádání a k dysfunkci, jež vede k infarktu myokardu, různým srdečním onemocněním nebo k srdečnímu selhání. Srdeční selhání přichází částečně v důsledku letitých negativních mentálních postojů.

Mysl by z toho ráda vinila cholesterol, stres, životní styl, genetiku, co se děje v rodině a tak dále. Jedná se však pouze o její vysvětlení, ospravedlňování a racionalizaci, aby si nějak ujasnila, co není jasně definováno. Pohlédneme-li na přesný mechanismus, vidíme, že to, co držíme v mysli, má sklon se projevovat na fyzické úrovni, protože právě mysl je tím, co má moc. Dokonce i poměrně neutrální myšlenka může mít vážné důsledky.

Každou negativní myšlenku musíme zpochybnit. Nemůžeme říkat: „Mám cukrovku“ a nechat tento výrok nenapadnutý a nezpochybněný. Systém víry je natolik silný, že již věřit, že „mám cukrovku“, postačuje k posílení této nemoci. Místo toho je třeba takový výrok zrušit a říkat místo něj: „Jsem člověk, který si to dříve myslel, ale já podléhám pouze tomu, co mám v mysli. Jsem nekonečná bytost a tomuto nejsem podřízený.“

Tak uvolníme všechny příznaky a zrušíme je. Nahrazujeme je pravdou, a když to děláme, pohybujeme se nad hranicí specifik dané nemoci. Sám jsem tento systém použil a zbavil se mnoha svých nemocí.

Protože jsem trpěl dlouhou řadou onemocnění, musel jsem si je zapsat, abych si na všecky vůbec vzpomněl, protože polovinu z nich jsem zapomněl, přestože přetrvávaly mnoho let. Měl jsem například vřed na dvanácterníku, který se nedal vyléčit. Hrozilo mi vykrvácení a měl jsem opakované záněty slinivky. Také jsem měl kolitidu spolu s hemoragickou divertikulitidou.

Míval jsem také migrény, které se nedaly vydržet. Viděli mě neurologové a slavní světoví odborníci, ale úplně mi od migrén nedokázali pomoci. Trpěl jsem Raynaudovou chorobou, která poškozovala krevní oběh v mých končetinách a hrozila mi gangréna prstů. Navíc jsem měl dnu a z ní artritidu. V zadní části auta jsem neustále vozil hůl a léky. Měl jsem také 25 kilogramů nadváhu a k tomu mnoho dalších závažných zdravotních problémů a onemocnění, které by zaplnily další stránky…

Všechny výše uvedené nemoci a operace jsem zpracovával a řešil tím, jak jsem před chvíli popisoval.

V každém okamžiku jsem nechával odejít odpor vůči nim, rušil jsem každé přesvědčení a víru v nemoc a zcela jsem se odevzdával vůli Boží. Veškerých uzdravení bylo dosaženo bez narkotik a anestezie. Celá ta řada onemocnění byla výsledkem karmických sklonů, které vystoupily na povrch díky intenzivní vnitřní duchovní práci, jež zpočátku urychlovala jejich vyplouvání, avšak později usnadnila jejich zdánlivé zázračné uzdravení a zmizení.

Musel jsem přezkoumávat své myšlenkové systémy, abych zjistil, co se děje, poněvadž bylo zřejmé, že když mám tolik nemocí, jistě nebudu bez vnitřních konfliktů. Začal jsem zkoumat svůj perfekcionismus a pochopil jsem, že tento sklon, který mi umožňoval odpouštět druhým, mi zároveň nedovoloval odpustit sobě a vytvářel netoleranci k mé vlastní lidskosti. Jak vidíte, když jsme nesnášenliví, odsuzujeme a napadáme vše uvnitř sebe, vyvolává to nevědomou vinu z vlastních lidských omezení. Původ mého sklonu ležel v dětství ve formě mravní úzkostlivosti a strachu z hříchu. Musel jsem začít být ochotný přijímat, milovat a odpouštět svou vlastní lidskost, přiznat, že je lidské mít nedokonalé pocity, a přestat na sebe útočit za to, že jsem člověk. Musel jsem se tedy podívat na to, co je jádrem a podstatou lidské bytosti.

To mě přivedlo k uvědomění si, že vědomí samotné je vnitřně nevinné.  

Zdroj: Léčení a uzdravení – David R. Hawkins, M.D., PH.D.
Foto: Darja Ždanová

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás