(Ne)obyčejní lidé kolem nás: Jana F.
Smysl, kterým jako první zkoumáme okolní svět, je pro většinu z nás zrak. Sledujeme, zíráme, okukujeme, nahlížíme do nitra věcí, pročítáme, hladíme očima… Zrakem se snažíme získat jasný a rychlý přehled o tom, co se právě v našem životě děje. Jsou však mezi námi i ti, kterým byl tento vjem odepřen nebo jim realitu nepodává věrně.
Jana F. vidí svět zkresleně, a tak využívá sluch a hmat, aby se v něm zorientovala. Má ráda pohyb a naštěstí objevila Iyengar jógu, která jí „sedla“, protože pohyb provází slovní výklad. Navíc se v hodinách používají různé pomůcky, díky kterým může správnost pozic a pohybů snadno kontrolovat.
Jano, jak vypadá svět Tvýma očima? Málokdo si dokáže představit těžkosti, které Tvůj způsob vidění přináší do každodenního života.
Svět mýma očima není ostrý. Mám degenerativní onemocnění sítnice, které způsobuje, že cokoli, na co se přímo dívám, se schová za slepé místo mého pohledu. Zatím se to týká pouze centra a to, co vidím, vidím periferně.
Snadno přehlédnu člověka na chodníku či auto na přechodu. Nepřečtu číslo autobusu nebo jakýkoli text na ceduli, v jídelním lístku či knížce. Život je trošku těžší, ale vidím tak už dlouho a naučila jsem se s tím žít, pracovat, cvičit.
Proč jsi začala cvičit?
Ke cvičení mě přivedla samotná potřeba pohybu. Mám ráda chůzi, plavání, tanec, ladný pohyb, sílu a pevnost těla. Jakýkoli pohyb mě baví a dělá mě šťastnou. Každý, kdo má sedavé zaměstnání, mi musí dát za pravdu, že je osvěžující se protáhnout.
Vyzkoušela jsi různé styly jógy? Jaké ti přinesly zkušenosti?
Přála jsem si najít cvičení, které by mi sedlo. A kdo by nechtěl zkusit jógu? Lekce power jógy, kterou jsem navštěvovala nejčastěji, však nebyly součástí kurzu s jasně daným začátkem a koncem a nerozlišovalo se mezi začátečníkem a pokročilým.
Lektor vyjmenovával názvy pozic a zpravidla předcvičoval. Vždy jsem se ohlížela po lidech kolem sebe a snažila se odhadnout postavení rukou, nohou apod. Když však nevidíte detaily, jen siluetu postavy, která zvedne ruce, nemáte šanci vidět pozici dlaní, ramen atd.
Proto jsem vždy chodila s nějakou kamarádkou, která mi našeptávala, co a jak udělat. Stávalo se, že jsme byly napomínány, abychom nerušily ostatní. A navíc, než jsem pochopila, co udělat, přišla změna pozice. Celou hodinu jsem byla o krok pozadu, jistá si tím, že mé provedení pozic bylo přinejmenším polovičaté, v horším případě jsem si mohla ublížit.
Jaká náhoda tě přivedla do školy jógy Anjali a co tě přesvědčilo, abys zůstala?
Mám skvělé kamarádky, které stejně jako já zkoušely a hledaly, co by jim vyhovovalo. Díky nim jsem navštívila hodinu Iyengar jógy, kterou vedla Jana (Chadimová). Přes své dosavadní zkušenosti s jógou jsem měla poprvé pocit, že jógu cvičím.
Soustředily jsme veškerou pozornost na správné nastavení celého těla, počínaje postavením chodidel a konče povolením jazyka v ústech.
Nadchlo mě, že najednou nemusím pokukovat doleva či doprava, stačilo jen poslouchat detailní popis každého kroku.
Vyhovoval mi i menší počet cvičících, tak pět až šest lidí. Lektorce neunikla žádná chyba, kontrolovala nás, příp. opravila. Věděla jsem, že se mohu zeptat, ale většinou to díky přesnému výkladu nebylo třeba. Cítila jsem obrovský rozdíl mezi pozicí udělanou podle detailního popisu od pozice, kterou jsem dříve cvičila v domnění, že ji umím.
Jak vnímáš Iyengar metodu a co Ti na ní vyhovuje?
Iyengar jóga podle mne zohledňuje nedokonalosti každého z nás. Líbí se mi, že využívá nejrůznější pomůcky. Ty nás připravují na správné provedení pozice až do chvíle, kdy bude tělo schopno samo se do nich nastavit. Nebo umožňují provedení takové pozice, kterou bychom ze zdravotních důvodů ani udělat nemohli.
Baví mě zkoušet různé pomůcky a díky nim si posouvat vlastní hranice toho, co ještě dokážu. Obzvlášť mě baví cvičení s lanovou stěnou. Úžasnou pomocníkem je i obyčejný pásek.
Člověk s neostrým viděním potřebuje specifické vedení…
Pro mne, ale i pro každého, kdo špatně vidí nebo nevidí vůbec, je důležité, aby vše, co dělá, provázel slovní výklad. I člověk, který dobře vidí, může vyzkoušet, jaké to je nechat se vést pouze hlasem instruktora. Snadno si tím oba ověří, jestli ústně sdělený popis prováděné pozice je dostatečný a přesný. Zpětnou vazbou pro instruktora je výsledná pozice provedená jen na základě jeho instrukcí.
Využíváš při cvičení také sluch? A co je pro Tebe nejtěžší?
Ano, sluch využívám na 100 %. Díky vedení v podobě podrobného popisu mohu ulevit svému zraku unavenému celodenní práci na počítači.
Nejtěžší je asi paradoxně udržet soustředění.
Na začátku lekce občas ještě přemýšlím a pomyslně dodělávám pracovní úkoly nebo plánuji, co podniknu po hodině. Okamžik nepozornosti se zpravidla podepíše na správnosti mé pozice a lektorce neunikne, že jsem chvíli nedávala pozor.
Cítíš na sobě nějaké změny ve srovnání s dobou, kdy jsi necvičila?
Zpevnila jsem se a umím se pořádně protáhnout. Dokážu udělat to, co mi dřív nešlo. Dosáhnu, kam jsem dříve nedosáhla. Víc se soustředím na držení těla, hlavně na pozici ramen a zad. Třeba na zastávce při čekání na tramvaj. Praktikování jógy má také vliv na mé vnitřní rozpoložení, na to, jak se cítím.
Cvičíš i sama doma? Jak?
Ano. Opakuji si základní pozice a pak ty, které jsme cvičili společně na předchozí hodině. Soustředím se na to, co mi nešlo, a opakováním se snažím zdokonalit.
Pokouším si zapamatovat všechny pokyny k dané pozici, které na hodině zazní, a doma z nich vycházím. Je to trénink i pro moji paměť.
Komu bys Iyengarovu metodu, tj. tento typ práce s tělem a myslí, doporučila?
Každému, kdo má rád své tělo a chce se o něj dobře starat. Když jsem byla malá, nebyl pro mě problém udělat most, hvězdu, stoj na hlavě, svíčku. S vyšším věkem a častým sezením ve škole a pak v práci se moje pružnost a mrštnost nějak vytratily. Vím, že bych to opět dokázala udělat, ale musím to své tělo znovu naučit. A jak jinak než cvičením.
Chtěla bys ostatním (třeba těm, kteří nejasně vidí) ještě něco sdělit?
Pokud jste někdy chtěli zkusit jógu, doporučuji si alespoň jednou zacvičit Iyengar metodu. Nemusíte být schopní udělat stoj na hlavě, ani most. Nemusíte ani dosáhnout v předklonu dlaněmi na zem nebo je spojit za zády. Je jedno, jestli vidíte dobře, málo nebo vůbec. Stačí jen pozorně poslouchat a cvičit. Tělo se protáhne a zpevní, mysl je zaměstnaná správným držením těla, dechem a uvědoměním si přítomného okamžiku. Po každé hodině mám ze sebe lepší pocit. A to je to hlavní. A třeba jednou zase udělám most.
Jani, děkuji, že sis našla čas odpovědět na pár otázek…
Jana Chadimová
Více informací o Janě a jejích aktivitách najdete na Jana Chadimová. Zajímá-li vás jóga, podívejte se na: Anjali Yoga Studio
