Meridiány, tan-tchieny a brány vstupu energie čchi

J  edním z důvodů, proč lidé cvičí tchaj-ťi čchüan (taijiquan) nebo čchi-kung (qigong), je zlepšení cirkulace energie čchi (qi). Správným a pravidelným tréninkem dochází k odstranění případných blokád a energie se začíná volně pohybovat po celém těle. Výsledkem je zlepšení zdravotního stavu, zvýšení vitality a také harmonie a větší psychická pohoda.

I když se při cvičení tchaj-ťi čchüan zpravidla nesoustředíme na jednotlivé dráhy nebo body na nich, je dobré alespoň částečně nakouknout „pod povrch“ a dozvědět se, jak podle tradiční čínské medicíny naše tělo funguje.

Energie proudí v těle drahami, které tradiční čínská medicína označuje jako meridiány.

Meridiány

Energie čchi proudí energetickými drahami, které protkávají celé lidské tělo, a nazývají se meridiány – ťing-luo (jing-luo). Energie postupně prochází všemi drahami, které sytí veškeré orgány a tělesné systémy. Její harmonický průtok je základem lidského zdraví.

Každá dráha nese název určitého orgánu, se kterým funkčně souvisí (např. dráha plic, dráha tlustého střeva) a je buď jinové nebo jangové povahy. Jinové dráhy vedou po vnitřní (chráněné) straně těla, odspodu nahoru a reprezentují přítomnost (akutní problémy). Naopak jangové lemují zadní (odkryté/otevřené) části těla, vedou odshora dolu a souvisí s minulostí (chronickými problémy).

Celkem je na těle šest párů drah jangových a šest párů drah jinových. Kromě nich vedou středem těla ještě dvě nepárové střední dráhy (přední střední jinová – dráha početí a zadní střední jangová – dráha vládce) a někdy se pracuje ještě s osmi vedlejšími meridiány.

Na hlavních drahách se nachází cca čtyři sta nejdůležitějších bodů. Působením na tyto body ovlivňujeme tok čchi v těle, vypouštíme či napouštíme (tj. posilujeme nebo oslabujeme) jednotlivé dráhy, odstraňujeme bloky, posilujeme slabá místa… Tím pomáháme odstraňovat nerovnováhu jednotlivých orgánů, zbavujeme tělo bolestí a léčíme nemoci.

Tchaj-ťi čchüan a čchi-kung ovlivňují tok energie čchi v těle
specifickým postojem, spirálovitým pohybem a taoistickými technikami dýchání a vedení energie.

Jak ovlivňuje tok energie tchaj-ťi čchüan

Přímým působením na body a dráhy se zabývá např. akupunktura nebo akupresura. Při cvičení tchaj-ťi čchüan ovlivňujeme pohyb čchi v těle také, avšak nepřímo, nejde nám o jednotlivé dráhy, orgány nebo body. Tchaj-ťi čchüan klade v prvé řadě důraz na správný postoj, takové nastavení těla, které umožní dráhy otevřít, aby energie čchi získala prostor pro volný pohyb bez fyzických překážek. Krouživým, spirálovitým pohybem, technikami tao-jin (daoyin), tj. vedením vnitřní síly pomocí mysli, a tchu-na (tuna), tj. hlubokým břišním dýcháním, pak uvádí tuto energii do pohybu.

Kde je záměr, tam následuje čchi a krev.

Základem správného postoje je zejména správná pozice páteře. Té dosáhneme tehdy, je-li páteř (říká se jí také „nebeský pilíř“) vytažená, rovná, jakoby zavěšená za bod paj-chuej (baihui). Pak může energie hladce proudit vzhůru dráhou vládce (středem těla po zádech přes zátylek, temeno hlavy až k ústům). Chceme-li vytvořit tzv. malý oběh čchi, kterým může energie volně proudit (cirkulace energie kolem trupu a hlavy), je důležité, aby se jazyk při cvičení opíral o horní patro. Tím dojde k propojení dráhy vládce a dráhy početí.

(Správný postoj je popsán např. v článku Tchaj-ťi v praxi 2: Jak správně stát. Dýchání je podstatnou složkou tchaj-ťi čchüan, proto mu bude věnován samostatný článek. Základy obráceného břišního dechu jsou popsány např. v článku Tchaj-ťi v praxi 1: Jak správně dýchat do břicha.)

Plynulý průchod energie čchi v drahách vedoucích na končetinách a na trupu závisí také na tom, jestli na těle dokážeme „udržet oblouky“. Jedná se zejména o pět hlavních oblouků: dva pokrývají paže, dva nohy a jeden horní část hrudníku. V praxi to znamená, že naše paže, nohy a hrudník jsou mírně „zakulacené“ (hrudník držíme mírně vtažený dovnitř, záda jsou otevřená), neboť obloukovitý tvar podporuje volné plynutí čchi.

Jakékoli ostré úhly představují problémy na energetické nebo technické úrovni. Jednak brání průchodu energie příslušným meridiánem a mohou vytvářet její blokády, jednak znemožňují správné provádění spirálovitého pohybu, napínání a povolování, otevírání či zavírání, nabírání a pouštění, které je podstatou tchaj-ťi čchüan.

Tan-tchieny – energetická centra

Držíme-li vzpřímenou páteř, současně aktivujeme tan-tchieny (dantiany). Tato energetická centra (která si můžeme představit jako trojrozměrná pole, která vytváříme svou myslí) se nachází v linii dráhy početí (vedoucí vpředu středem těla od hráze po bradu). Tan-tchieny jsou celkem tři. Horní tan-tchien (šang tan-tchien), který má spojitost s myšlením, najdeme za osou těla mezi obočím v oblasti hypotalamu. Střední tan-tchien (čung tan-tchien) bývá umísťován mezi solarem plexem a (nejčastěji) srdcem a souvisí s pocity a emocemi.

Nejdůležitějším energetickým centrem, co se týče fyzického zdraví a vitality, je spodní tan-tchien (sia tan-tchien), který leží cca tři centimetry pod a za pupíkem – přibližně v bodě, který se nazývá kuan-jüan (guanyuan) – a je spojen s činností. Pro cvičení tchaj-ťi čchüan je toto místo důležité hned z několika důvodů. Jednak do něj směřuje při cvičení dýchání, hovoříme o břišním dýchání. U studentů vyšší úrovně se může vytvořit znatelné „čchi bříško“, které nijak nesouvisí s tělním tukem (je patrné i u hubených lidí). Za druhé, z tohoto energetického centra vychází všechny pohyby v tchaj-ťi.

Dolní tan-tchien slouží také jako určitá zásobárna energie pro budoucí využití. Poté, co docvičíme tchaj-ťi, naše energie cirkuluje všemi našimi kanály a nakonec se vrací do dolního tan-tchienu. Pokud jsme schopni naakumulovat více energie, než spotřebujeme v každodenním životě, vytváříme si energetické úspory, které využijeme ve chvílích nouze, nemoci či stresu. Čím více energie nahromadíme a čím lépe se naučíme ji ukládat a generovat, tím lepší podmínky vytvoříme pro naše zdraví, výkon, život…

(Více o tan-tchienu se dočtete v článcích označených štítkem Tan-tchien.)

6 bran vstupu energie do těla

Při cvičení tchaj-ťi čchüan bychom měli věnovat pozornost šesti akupunkturním bodům, kterými při nádechu vstupuje energie čchi z vesmíru do těla. Říká se jim také šest bran. Nachází se na krajních částech těla: na nejvyšším a nejnižším místě trupu, ve středu dlaní a na chodidlech. Mají poetické, ale zároveň výstižné názvy:

Paj-chuej (baihui) – „Sto setkání“ (GV20 – dráha vládce/řídící)

Bod je umístěný na vrcholku hlavy, přesněji na průsečíku vrcholů ušních boltců na temeni hlavy, a setkávají se v něm všechny jangové dráhy.

Během cvičení bychom měli tento bod lehce pozvednout (jako bychom se cítili v tomto místě zavěšeni). Pokud to uděláme správně, automaticky se nám přitom lehce vtáhne brada dovnitř. Pozvednutím bodu paj-chuej se srovná páteř a uvolní obratle, zároveň dojde k lepšímu prokrvení mozku. Tím se zlepší postoj, stabilita a živost při cvičení.

Bez pozvednutí bodu paj-chuej vám nepomůže ani 30 let cvičení.
Mistr Jang Cheng-fu (Yang Hengfu)

Chuej-jin (hui’yin) – „Setkání jin“ (CV1 – dráha početí)

Bod je umístěn na nejnižším bodě na trupu – na hrázi.

Při cvičení dbáme na to, aby byl bod stále trochu vtažený dovnitř. Díky tomu udržíme svoje záda pevná a stabilní. Tento bod se při dýchání lehce pohybuje (vtahuje dovnitř a uvolňuje) v závislosti na tom, jaký používáme při cvičení dech – přirozený nebo obrácený.

Jung-čchüan (yongquan) – „Bublající vřídlo“ (KI1 – dráha ledvin)

Bod je umístěný na chodidle (cca v jeho první třetině), mezi polštářky.

Při cvičení bychom měli udržovat tento bod prázdný, uvolněný a to zejména, když je noha zatížená. Je proto důležité rozdělit svou váhu mezi polštářky a patu, tak aby nebyla příliš vpředu ani vzadu.

Prostřednictvím těchto bodů cítíme při cvičení spojení se zemí (zakořenění), odtud energie země stoupá do těla, tím získáváme stabilitu a energii. Je to určitý protipól bodu paj-chuej, kterým shora do těla proudí energie z nebe/vesmíru. Aktivací paj-chuej a jung-čchüan se v těle spojuje energie země a nebe.

Lao-kung (laogong) – „Palác dřiny, bod ohně“ (PC8 – dráha osrdečníku)

Bod je umístěný ve středu dlaně.

Při cvičení bychom měli udržovat tento bod prázdný, uvolněný, i tehdy, když zavíráme ruku do pěsti. Díky tomu bude energie čchi přirozeně proudit do konečků prstů. Pomocí rukou můžeme přijímat i vydávat energii. Lao-kung je bod, ze kterého energie vyzařuje nejsilněji.

Pro úplnost zmíním ještě bod ming-men (čili brána života), který leží na zadní střední dráze. Je to místo, které je zdrojem životní síly a úschovnou prenatální čchi. Nachází se zhruba mezi oběma ledvinami, kde se pohybuje a jeho původ se přiklání spíše k pravé ledvině. Životní síla ming-men je kořenem energie dvanácti drah, je základem pěti orgánů cang a šesti orgánů fu, branou dechu a pramenem tří zářičů. Nazává se i duchem těla, který ochraňuje před škodlivostí. (cit.: Tradiční čínská medicína – Aktivní život s bylinkami)

Alena Koutecká

Prameny:
Tajemství lidské enegie – Paul Brecher
Techniky masáže akupresurních bodů – Stefan Kappstein
Tchaj-čchi – Kim Davies
Meridiány a reflexní zóny – Diochi
Tradiční čínská medicína – Aktivní život s bylinkami
Tchaj-ťi pro zdraví a dlouhověkost – Bruce Frantzis
Kurzy: Wushu instruktor Taiji Akademie, Shiatsu masáže
Martial Development: Three benefits from lifting your baihui point
Energy Gates Qigong: Huiyin and Anus Coordination

Úvodní foto: Wang Xian Taiji (Marcello Sidoti)