Nic vám netajím – Wolfe Lowenthal

Já sám Čeng Man-čching se domnívám, že tao nebe, tao země a tao člověka jsou tři velké poklady.
A protože jsme lidé, nestačí pochopit tao nebe a tao země.
Porozumění a život v souladu s principy taa člověka nesmírně prospějí nejen nám samotným, ale i celému lidstvu.

Zákon taa zní: co vydáváte, to také dostanete zpět. Jsem-li otevřený, štědrý a milující, pak budu svět prožívat jako bezpečný a oplývající bohatstvím a láskou. Pokud jsem napjatý a ustrašený a vidím svět jako nebezpečný a krutý, bude takový i můj život. A jak by také ne? Sám jsem vymezil čas a prostor, ve kterém se pohybuji.

P  rofesor Čeng Man-čching přijel do Spojených států na pozvání skupiny čínských obchodníků. V newyorské Čínské čtvrti založili Společnost tchaj-ťi a také profesorovu školu. Čeng Man-čchingovou školou prošla řada studentů. Jeden z nich – Wolfe Lowenthal – sepsal knihu Nic vám netajím jako osobní vzpomínku na jednoho z největších mistrů tchaj-ťi čchüan dvacátého století, jenž byl zároveň malířem, kaligrafem a básníkem.

Poutavou formou v ní přibližuje nejen „klenot čínské kultury“, jak je tchaj-ťi čchüan často nazýváno, ale i samotnou osobnost profesora Čenga nebo své vlastní zkušenosti jako žáka a učitele tohoto bojového umění.

Podivuhodné na tchaj-ťi čchüan je, že alespoň teoreticky nevyžaduje používat fyzickou sílu.
Profesor Čeng Man-čching říkával:
„Můžeš vést půltunového vola silou čtyř uncí – když víš, jak na to.“

Lidé na západě zpočátku nahlíží na tchaj-ťi čchüan spíše jako na disciplínu, které se chtějí věnovat ve svém volném čase nebo která jim má jako „forma terapie“ přinést lepší zdraví či je zbavit stresu. Ale při bližším studiu přichází pochopení, že zabývat se tchaj-ťi především znamená neustále a trvale se vyvíjet; kultivovat tělo, mysl i ducha. Tchaj-ťi se může stát cestou k podstatě života samotného.

Profesor Čeng Man-čching vyučoval tchaj-ťi čchüan spíše jako tao, „cestu života“, než jako sebeobranu či zdravotní tělocvik. Když byl jednou otázán: „Jaký je nejdůležitější důvod pro cvičení tchaj-ťi čchüan?“ odpověděl: „To, že až konečně dojdeš k bodu, kdy začneš chápat, o čem život je, budeš mít ještě dost sil a zdraví, aby sis ho mohl užít.“

Tchaj-ťi čchüan je plné principů, které souvisí se stavem vnitřní/vnější rovnováhy a přirozenosti. Dnes je více než jasné, že důležitou kvalitou pro život bez stresu a napětí je schopnost uvolnění, ať už uvolnění těla či mysli. A právě celkové (hluboké) uvolnění je klíčovým principem tchaj-ťi čchüan.

„Celé tělo musí být uvolněné a otevřené, aby jím mohla čchi (vitální energie) bez překážek proudit.“ To je principem tchaj-ťi jako cvičení pro zdraví i jako systému sebeobrany.

Být uvolněný neznamená být ochablý, ale zahrnuje určitý druh energie či síly. Nejprve se zbavíme napětí a tvrdé síly. Pak studujeme rozdíl mezi ochablostí, která je bez života, a uvolněností kočky, která je zároveň čilá a pozorná. Nacházíme „sílu měkkosti“, která přichází s „uvolněním“. Skutečné uvolnění je také „plné, těžké a hmotné“, zatímco napětí a tvrdá síla tyto kvality nemají.

Ve cvičení i v životě je prozíravé pěstovat trpělivost, nespěchat a zbavit se vnitřního odporu. Studium tchaj-ťi čchüan nám k tomu dává spoustu příležitostí, neboť často přináší bolest, slzy a pot. Ovšem nesmí chybět také radost a lehkost, které je vyváží. Zůstaneme-li nad věcmi, náš život poplyne s větší lehkostí a my lépe navážeme spojení s „podstatou“.

V tchaj-ťi se učíme „ne-dělání“, činnosti bez usilování. Musíme být trpěliví a čekat, ale čekat takovým způsobem, abychom umožnili tvořivý proces ne-dělání. Nechat čchi proudit tělem a dovolit, aby tao mohlo řídit náš život. To je možné jen tehdy, odstraníme-li své vnitřní bloky. Není zapotřebí nic dělat; vše, čeho chceme dosáhnout, je již zde. Je třeba jen odstranit překážky, aby se to mohlo projevit.

Naučit se uvolnit a nechat věci jen tak se dít (v tchaj-ťi i v každodenním životě) je těžké a vyžaduje to vytrvalost a víru.

Kromě užitečných obecných (tchaj-ťi) zákonitostí je kniha plná dílčích střípků, které pomáhají studentům skládat obraz tchaj-ťi čchüan tak, aby ho byli schopni vidět jasněji. Nechybí ani řada konkrétních tipů, jak si zlepšit zdraví a podpořit kvalitu života, například prostřednictvím profesorových automasáží na udržení dobrého zdraví a rozvíjení čchi. U těchto masáží nepoužíváme sílu svalů, ale čchi, která je vedena „představou“ vycházející spíše ze srdce než z hlavy. Ruce vytvářejí pouze jemný tlak, který pomáhá čchi směřovat.

Profesor považoval za nejdůležitější masáž ledvin (resp. celého urogenitálního systému), kterou doporučoval provádět denně. Urogenitální systém souvisí se vznikem a rozvojem čchi a zároveň se silou nohou. Jemně třete hřbety dlaní a zápěstí dolní část zad. Pohyb veďte od boků k dolnímu konci páteře a zpět, tak aby dráha vytvářela tvar písmene V. Celá masáž se skládá ze 49 pohybů dolů a nahoru.

Wolfe Lowenthal vytvořil knihu, která se čte lehce, je proložena řadou humorných situací z jeho vlastního i profesorova života, a navíc přináší cenné informace pro studenty tchaj-ťi čchüan i laiky. Takže neváhejte a „s chutí do toho, půl je hotovo“. Hezké čtení!

Alena Koutecká

P.S. Volné pokračování knihy Nic vám netajím se jmenuje Brána k zázrakům.

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás