Pocta česneku

P  rvní česnek vypěstovali kdysi dávno v Mongolsku. Od té doby se rozšířil do celého světa, stal se starověkou posvátnou rostlinou, posiloval antické vojáky v boji a egyptští dělníci si jeho prostřednictvím zvyšovali vitalitu. Hippokrat ho doporučoval proti zahlenění, střevním parazitům či stárnutí, údajně působil i proti moru. A naštěstí ho známe i my 🙂 .

Zdravotní účinky

Česnek kuchyňský (Allium sativum) patří ke stálé výbavě našich kuchyní a mnohdy si ani neuvědomujeme jeho blahodárné účinky. Obsahuje vitaminy A, B a C i mnoho prospěšných minerálů, zlepšuje trávení, působí jako přírodní antibiotikum a je nepostradatelný při boji s chřipkou, kašlem a nachlazením.

Česnek také zpomaluje změny na cévách a srážlivost krve, snižuje vysokou hladinu tuků v krvi, rozšiřuje cévy, a tím výrazně snižuje krevní tlak. Díky obsaženým flavonoidům, vitaminu C a betakarotenu je přírodním antioxidantem.

Sáhněte raději po českém

U málokteré bylinky je tak podstatné, odkud pochází, jako právě u česneku. Zatímco náš domácí český česnek se všemi těmito pozitivními vlastnostmi může chlubit v plné míře, jeho levnější čínský jmenovec má až pětkrát nižší účinnost, o chuti a vůni ani nemluvě. Je to tím, že do našich obchodů cestuje velmi dlouhou dobu, a proto bývá ošetřen prostředky proti klíčení.

Pěstování česneku

Pokud se rozhodneme vypěstovat si vlastní česnek, můžeme tak učinit na jaře nebo na podzim. Podzimní sadba je výhodnější, protože česnek lépe využije jarní vláhu. Ideální dobou je konec října, ale pokud to nestihneme, nic se neděje. Zahrádkáři sázívají česnek až do prosince, dokud půda nepromrzne.

Pro česnek se hodí slunné místo s lehčí půdou, kterou můžeme před výsadbou obohatit kompostem s trochou písku nebo dřevěného popela. Sázíme pak jednotlivé stroužky do řádků a do hloubky zhruba 6 centimetrů. Česnek ocení především lenivější pěstitelé – není totiž třeba se o něj takřka vůbec starat. Hnojení nesnáší, zalévání nevyžaduje a obejde se i bez kypření nebo pletí. Úrody se dočkáme už v průběhu června následujícího roku.

Několik tipů, jak česnek využít jako prevenci i lék

Proti chřipce

8 lžic medu, 8 velkých stroužků česneku a 4 dl vody

Smícháme tekutý med s vlažnou vodou a rozdrceným česnekem. Necháme louhovat patnáct minut a slijeme. Užíváme jednu lžičku 3x denně jeden až dva týdny.

Proti kašli

Hrnek plný stroužků česneku, 1 litr mléka a med

Česnek oloupeme, uvaříme doměkka v mléce a osladíme medem. Vzniklý sirup užíváme po jedné lžičce každou hodinu.

Česnekové výhonky

Zajímavým obohacením jídelníčku v zimních měsících mohou být česnekové výhonky. Vypěstujeme si je v květináči. Do substrátu zapícháme stroužky na výšku těsně pod povrch. Pravidelně je zaléváme. Výhonky vykouknou za pár dní a za další týden už dorostou do ideální výšky kolem patnácti centimetrů. Mají jemnější chuť než stroužky a hodí se do salátů či pomazánek. V čínské kuchyni dokonale nahradí bambusové výhonky nebo mladé fazolky.

Pečený česnek

Paličku česneku nahoře seřízněte přibližně ve čtvrtině, aby byly všechny stroužky pěkně vidět, pokapejte olivovým olejem, osolte a zabalenou v alobalu hodinku pečte v troubě při teplotě 200 stupňů. Na posledních deset minut můžete paličku z alobalu vyndat, aby se mírně opekla. Po upečení stroužky oloupejte a rozmačkejte a použijte například na topinky, které získají zajímavou nasládlou příchuť.

A na závěr něco proti „česnekovému dechu“ 🙂

Pokud máte strach, že po konzumaci česneku budete mít „česnekový dech“, zkuste následující rady: snězte kousek jablka, rozkousejte několik kávových zrn, snězte čerstvou petrželovou nať, listy máty nebo tobolky či semena kardamomu.