Co je nutné říci k pohybu ve cvičební sestavě a boji

Staří říkali: „Kdo je schopen vést soupeře, aby zaútočil a pak padl do prázdna,
silou čtyř liangů odhodí soupeřových tisíc ťinů;
kdo není schopen vést soupeře, aby zaútočil a pak padl do prázdna,
není ani schopen silou čtyř liangů odhodit soupeřových tisíc ťinů.“

T  ato slova jsou velmi obsažná, začátečníkovi, který nepochopil, přidám několik dalších na vysvětlenou. Ten, kdo chce zvládnout toto umění (pozn.: umění tchaj-ťi čchüan), musí se jimi řídit a pravděpodobně brzy sám pozná jejich užitečnost.

Chtít umět vést soupeře, aby zaútočil a pak padl do prázdna, umět silou čtyř liangů odhodit soupeřových tisíc ťinů, znamená nejprve rozumět sobě a protějšku. Chtít rozumět sobě a protějšku znamená nejprve zapomenout na sebe a následovat soupeře. Chtít zapomenout na sebe a následovat soupeře znamená nejprve získat příležitost a výhodnou pozici.

Chtít získat příležitost a výhodnou pozici znamená nejprve uvést celé tělo v soulad. Chtít uvést celé tělo v soulad znamená nejprve nemít mezery. Chtít nemít mezery znamená nejprve soustředit ducha. Chtít soustředit ducha znamená nejprve pozvednout ducha, aby nebyl rozptýlen. Chtít, aby duch nebyl rozptýlen, znamená nejprve stáhnout mysl a čchi do kostí. Chtít stáhnout mysl a čchi do kostí znamená nejprve mít v kyčlích sílu, uvolnit ramena a čchi spouštět dolů.

Síla vychází z pat, mění se v nohou, shromažduje v hrudi, vede do ramenou, ovládá v pase.

Nahoře se vede po navzájem propojených pažích, dole po vzájemně spolupracujících nohou. Síla vychází zevnitř, stahování je zavíráním, vydávání je otvíráním. Klid způsobí, že vše je v klidu, klid je zavíráním, v zavření je však obsaženo i otevření. Pohyb způsobí, že vše je v pohybu, pohyb je otevřením, v otevření je i počátek zavření. Spojení obou vede k vědomému, kontrolovanému pohybu bez strnulosti a nesnází, teprve pak lze vést soupeře, aby zaútočil a padl do prázdna, teprve pak lze silou čtyř liangů odhodit soupeřových tisíc ťinů.

Každý je schopen, při všedním cvičení sestavy technik, chápat vlastní úroveň. Při každém pohybu je nutné nejprve zeptat se sám sebe, zdali stav celého těla odpovídá výše uvedeným několika zásadám nebo ne. I když tu jsou jen malé rozdíly, stejně je třeba je odstranit, proto je nutné sestavu cvičit pomalu.

Měření sil se soupeřem vyžaduje porozumění jeho úrovni. Porozumění v klidu i v pohybu a navíc kontrolování sebe. 

Když se sám dobře připravím, tak jakmile soupeř zaútočí, ani trochu s ním nepohnu, ale využiji dané pozice a zaútočím, užiji jeho vlastní síly a on tak sám ztratí rovnováhu nebo upadne. Pokud mám sám někde slabinu nebo nevhodně rozloženou váhu, napravím to pomocí zásad otvírání a zavírání a principů jin a jang. To je, čemu se říká „rozumět sobě i soupeři znamená neprohrát v žádném boji“.

Zdroj: Umění tchaj-ťi čchüan – Vít Vojta