Sebepoznání a meditace (4. díl): Letní líná meditace
Dnes jsem pro vás připravil návod na letní línou meditaci. Slunce, teplo, voda a naše tělo odpočívající na pláži v přívalu měkkých paprsků. Jak tuto chvíli využít k tréninku pozornosti? Jak se tady dá meditovat?
Lehněte si na záda. Pokud byste měli tendenci usínat, dejte si něco pod hlavu nebo si napůl sedněte. Nyní zavřete oči a plně se oddejte slunečním paprskům. Uvědomte si, že všechnu práci při této meditaci za vás vykonává slunce. Vy neděláte vůbec nic, jen si uvědomujete to, co se děje, a i toto uvědomování se děje samovolně. Cítíte teplo a odevzdání se tomuto příjemnému okamžiku. Povolte všechna napětí v těle, uvolněte svaly na obličeji. A dál jen buďte a o nic dalšího se nesnažte. Nechte vaše myšlenky volně plynout. Jen si občas okrajově připomeňte, že tu jste, že vnímáte hřejivé paprsky slunce a že se vše děje úplně samo a bez vás.
Další stupeň této meditace je uvědomění si, že k vám přicházejí nejen paprsky slunce, ale i vše ostatní. Vnímejte, jak ležíte a dotýkáte se podložky. Vnímejte zvuky, které k vám doléhají. Vnímejte pocity vašeho těla. Uvědomujte si myšlenky, které plynou vaší myslí. Vše, co vstupuje do zorného pole vaší pozornosti, k vám přichází úplně samo a není potřeba s tím nic dělat. Všechno jsou to jen další paprsky slunce.
Tato meditace vás naučí neusilovat, být líný, vědomě líný. Dalo by se říct, že vědomá lenost vás přivede k vědomí vlastní existence. Vědomá lenost vás zbaví nekonečných rozporů usilující mysli, která chce vše nějak po svém, a vytváří tak napětí, které vnímáme jako utrpení. Jediné, co můžete udělat, je být líní a být si vědomi své lenosti. Nechte proto k sobě vše přicházet a vůbec nic s tím nedělejte. Ležíte na pláži, prohřívají vás paprsky slunce a vy se ztrácíte v nekonečné vědomé lenosti.
A na závěr rada pro pokročilejší: takto lenošit můžete i bez rekvizit, nepotřebujete k tomu ani léto, ani pláž a dokonce ani slunce 😉
Text a foto: Ondřej Stehlík
Všechny metody a postupy, které vám v seriálu představujeme, autor načerpal a vyzkoušel během čtvrt století vlastní meditační praxe. Píše o tom, co sám prožil a co se mu osvědčilo. Inspiraci během let čerpal z desítek knih a přednášek zejména soudobých autorů. Nejvíc si váží těch, kteří se za mistry nebo učitele nepovažovali a přesto inspirovali druhé, aby se vydali vlastní cestou. Snad proto, že být na vlastní cestě vždy považoval za důležitější než někoho slepě následovat.
Už jste četli:
Sebepoznání a meditace (1. díl): Buďte
Sebepoznání a meditace (2. díl): Síla pozornosti
Sebepoznání a meditace (3. díl): Voda a vlny
