Sirup ze smrkových výhonků
Smrkový sirup vyrábím již druhým rokem a jsem s ním velice spokojená. Nejen, že skvěle chutná, ale také pomáhá od příznaků nachlazení, zejména působí proti kašli a rýmě, usnadňuje vykašlávání a rozpouští hleny.
Doma vyrobený sirup neobsahuje žádné jiné přidané látky, přirozeně odvádí z těla škodliviny a posiluje imunitu.
Mladé výhonky smrčků obsahují mnoho vitamínů C. Sbíráme je v čistém prostředí, ideálně v horách nebo v divokých údolích našich lesů během května a června. Výhonky trháme jen postranní, ne z vrcholové růžice, abychom stromky neomezovali v růstu. Snažíme se stromy střídat.
Potřebujeme:
smrkové výhonky
třtinový cukr
sklenici
plátýnko
lahvičky na hotový sirup
Postup:
Na výrobu samotného sirupu budeme potřebovat sklenici, dobře vymytou a sterilizovanou horkou vodou. Mladé zelené výhonky propláchneme studenou vodou. Na 2 kila výhonků použijeme 1 kg cukru. (Sama dělám sirup spíše od oka 🙂 )
Do sklenice vrstvíme vždy jednu vrstvu větviček a zasypeme ji cca centimetrovou vrstvou cukru. Každou vrstvu rukou udusáme a pokračujeme až téměř k okraji sklenice, necháme alespoň 5 cm místa od vrchního okraje.
Takto připravenou sklenici uzavřeme, postavíme ven na místo, kde svítí slunce a je teplo. Ideální je teplota mezi 15–26 °C, aby sklenice nebyla přímo na výhni a sirup se nepřevařoval a díky tomu neztrácel cenné látky.
Během vytváření sirupu na slunci probíhá proces fotosyntézy ve větvičkách, proto jsou důležitější nižší teploty. Při vyšších teplotách se proces fotosyntézy zastavuje.
Naplněnou sklenici necháme stát 6–8 týdnů. (Sirup můžeme dělat i v menším množství. Na obrázku vpravo vidíte naši menší sklenici sirupu po cca 4 týdnech) Poté hotový sirup scedíme pomocí plátýnka do menších vyvařených lahviček. Uchováváme v lednici. Vydrží až jeden rok.
Během letních měsíců si můžeme vychutnat sirup i jinak, podobně jako domácí limonádu. Sirup dle chuti (2 lžíce) nalijeme do sklenky a zalijeme vodou, přidáme několik lístků máty a meduňky a máme osvěžující nápoj na letní horké dny.
Ester Lojková
(P.S. Receptem jsem se inspirovala u pana Slavomíra Piara ze Slovenska a jsem s ním velice spokojená.)
