Skutečná příčina bolestí kolen

Z  dravý člověk má 656 svalů, které jsou prostoupeny fasciemi. Při každém natažení nebo ohnutí kloubu se svalové partie a okolní fascie smršťují, zatímco ostatní, působící v opačném směru, se povolují a natahují.

Pokud kloub pravidelně neohýbáme, podílející se svaly a fascie ztrácejí pružnost, jsou napjaté a čím dál ztuhlejší. Kloubní úhly, které můžeme využít, se stále zmenšují a naše pohyblivost se snižuje.

Svaly důležité pro ohýbání a natahování kolen

Pro ohýbání a natahování kolene jsou důležité zejména tři svaly: čtyřhlavý a zadní stehenní sval a lýtkový sval.

Čtyřhlavý stehenní sval (mutulus quadriceps femoris) je extenzor kolena (pozn. sval, který provádí napřímení či natažení/extenzi v určitém kloubu) a skládá se ze čtyř svalových hlavic, které sahají nad kolenní kloub a v případě potřeby jej natahují. Pokud se postavíte vzpřímeně a pokrčíte jednu nohu dozadu tak, aby se pata co nejvíce dotýkala hýždí; čím více se koleno ohne, tím více se sval natáhne. Je-li koleno natažené, je kvadriceps v nejkratší poloze.

Zadní stehenní svaly (ischiokrurální svaly) pracují společně jako flexory kolene. Jsou natažené ve chvíli, kdy se snažíte prsty dotknout palců na chodidle, zatímco máte nohy natažené. Flexory nohou jsou v nejkratší poloze, pokud se paty dotýkají hýždí.

Dvojitý sval lýtkový (mutulus gastrocnemius) tvoří lýtko a vybíhá také nad kolenní kloub a je rovněž zodpovědný za ohyb. Nakláníte-li se vestoje dopředu, je natažený, vsedě je zkrácený.

V důsledku častého sezení, stání nebo chůze se některé úhly kloubů svírají velmi často, jiné zřídka. Tento „trénink“ způsobuje, že se postižené svaly stále více zkracují. Zvyšuje se napětí, fascie se zamotávají. Svaly s fasciemi tak jsou čím dál ztuhlejší.

Fascie

Fascie (dříve se jí říkalo pojivová tkáň) je stabilizující trojrozměrná síť, která obklopuje a zahrnuje úplně vše, propojuje veškeré z přibližně 90 bilionů buněk v našem těle. Proto můžeme mluvit o tom, že fascie je vlastně jen jedna – není nikde přerušená. Všechno drží na svém místě, každou buňku, každý orgán, každý sval. Tato vše prostupující „pavučina“ se neustále proměňuje. A „staviteli“ fascie jsou pohyby.

Naše svaly jsou také prostoupeny fasciálními vlákny.

V závislosti na zátěži a změně délky svalů se fasciální vlákna spojují a posilují, oddělují a znovu větví. Pokud se určité rozsahy délky nepoužívají, vlákna se časem spletou a ztrácejí na poddajnosti jako vlněný svetr, který vyperete v příliš horké vodě. Nejdůležitější je, že stejně jako svaly reagují fascie na trénink, na pohyb a to po celý náš život.

Nepoužívání kloubních ohybů vede k nepoddajnosti svalů a fascií

Pohyb kolenních kloubů je v dnešní době každodenním životem značně omezen a kvůli malému ohybu není příliš vyvážený. V dnešní době lidé sedí v průměru 7 hodin denně (Češi dokonce 8,5 hodiny!). Ti, kteří spí v poloze na boku, si udržují tentýž úhel v kolenou i v noci. Kromě toho chodíme téměř výhradně s nohama jen mírně pokrčenýma nebo téměř nataženýma.

Kolena s přibývajícím věkem ohýbáme stále méně, nebo se to dokonce kvůli údajnému riziku přetížení výslovně nedoporučuje.

Výsledek: Kolenní klouby většiny lidí jsou stlačovány napětím nepoddajných stehenních svalů a stejně nepoddajných lýtkových svalů takovým způsobem, že se dlouhodobě poškozuje meniskus, chrupavka již nemůže být správně vyživována a vzniká artróza. Tělo nás na to upozorní bolestí. Ale než k tomu dojde, napětí se nenápadně zvyšuje den za dnem po celá léta, obvykle i desetiletí.

Koleno „hladoví“, pokud se dostatečně nehýbe.

V každodenním životě využíváme celý rozsah pohybu kolenního kloubu příliš málo – hluboké dřepy se v naší kultuře téměř nevyskytují – chrupavky a také menisky již nemohou být dostatečně zásobovány potřebnými živinami.

Ostatní tkáně jsou prokrveny, ale chrupavka u dospělých prokrvena není a meniskus je prokrven pouze v periferní oblasti v blízkosti pouzdra. Obě jsou proto závislé na difuzních procesech ze synoviální tekutiny: tlak transportuje odpadní produkty ven; jakmile se uvolní, chrupavka a menisky se mohou naplnit živinami. Pokud koleny málo hýbeme, nevyužíváme celkový možný rozsah pohybu, nemohou již tyto procesy zatížení a odlehčení probíhat nebo mohou probíhat jen nedostatečně. Chrupavky a menisky „hladoví“, slábnou a degenerují.

Chrupavky a menisky jsou dnes u většiny lidí ve dvojí pasti: přetížení způsobuje mechanické opotřebení chrupavek a menisků. Kvůli výrazně omezenému nebo chybějícímu zatížení a odlehčení jsou čím dál citlivější a slábnou. Obojí dohromady způsobuje, že chrupavky a menisky stále více degenerují, až jsou nakonec zničeny.

Jednoduchý test, který vám ukáže, jak na tom jste

Klekněte si na paty:

Jestliže nedokážete v této poloze vydržet alespoň dvě minuty nebo si vůbec nedokážete sednout, jedná se (podle autorů knížky Liebschera a Brachtové, viz níže) o kritický stav. V tomto případě byste rozhodně měli provádět protahovací cvičení.

Vůbec si nemůžete kleknout? To je známka toho, že některé receptory v holenní rýze – oblasti pod čéškou – jsou kvůli přílišnému napětí předního stehenního svalu citlivé. Začněte léčbu bolestí pomocí cviků podle Liebschera a Brachtové.

(na obrázku je cvik z meridiánové rozcvičky Makko-ho na posílení plic, kterým zároveň protahujete kolena)

Zdroj: Jak doopravdy vznikají bolesti kolen? – Roland Liebscher-Bracht, Petra Brachtová (časopis Sféra 3,4/2024)
Více informací se dozvíte v knize Koleno a meniskus (účinná pomoc při bolesti) – Roland Liebscher-Bracht, Petra Brachtová

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás