Tchaj-ťi čchüan – od extrému k extrému, od předsudků k realitě
T chaj-ťi čchüan je umění založené na polaritách. Tyto extrémy tvoří základ, bez kterého skutečné tchaj-ťi nefunguje. Z jednoho pohybu se rodí další, otočení vpravo následuje otočení vlevo, ven střídá dovnitř, nahoru dolů, otevření zavření. Z velikého povstává malé a nahromadíme-li dostatek měkkosti, zrodí se tvrdost. Dodržování těchto extrémů k tchaj-ťi patří. Nedosáhneme-li jedné krajnosti, pak nelze dojít do druhé a skutečná síla nevznikne.
„Nadpřirozené“ tchaj-ťi
Jsou však extrémy, které tchaj-ťi škodí a které vyplývají z neznalosti a zkreslení informací o tom, jak tento bojový styl funguje. Není neobvyklé, že zájemce o studium tchaj-ťi přijde s nereálnými nadějemi a vírou, že se rychle naučí účinným sebeobranným trikům. Dva tři chvaty a útočník je zneškodněn.
Co stojí na pozadí těchto domněnek, těžko říci, ale patrně jsou důsledkem sledování hollywoodských filmů, kde kung-fu bojovníci po krátkém výcviku létají vzduchem, likvidují bandy nepřátel či zachytávají kulky ve vzduchu.
Ano, tchaj-ťi je bojové umění… velmi efektivní. Ale jako každé umění vyžaduje jeho ovládnutí spoustu hodin tvrdého tréninku a velkou osobní píli. Malíř určitě nedokáže vykouzlit krásný obraz, aniž by předtím roky nestudoval techniku kresby či malby a nezničil při tom stohy papíru a štětců.
S tchaj-ťi je to podobné, ne-li těžší. Musíte být ochotni věnovat několik hodin denně po mnoho let usilovné práci, stát v postojích, pilovat formy, hledat dokonalý kruh, v němž se točí v dokonalém souladu všechny části těla, pěstovat vnímavost k síle přicházející zvenčí, učit se cítit a vést vnitřní sílu.
A nakonec zapomenout na vše, především na bojové techniky, protože těch je jen omezené množství, a nechat vaši tchaj-ťi dovednost, aby našla správné řešení v každé jednotlivé situaci. Prostě se s tchaj-ťi sžijete natolik, že začnete být v jednotě a splynete spolu.
Předchozí generace mistrů dokazují, že takové ovládnutí není pohádkou. Jenže ruku na srdce, kdo je dnes ochoten se takto „obětovat“, když existuje spousta lákavějších možností, jak trávit čas, než jsou formy tchaj-ťi 🙂 .
Tchaj-ťi pro zdraví
Zcela opačným extrémem je tvrzení, že tchaj-ťi je zdravotní cvičení. Myšleno cvičení pro choré, staré, nemohoucí, pro ty, se kterými si soudobý „akční“ svět neví rady. Další mylná představa je na světě.
Tchaj-ťi je cvičení PRO zdraví, a ne pouhé ZDRAVOTNÍ cvičení, a v tom je citelný rozdíl. Tchaj-ťi vás udržuje v kondici, lepším prouděním čchi léčí fyzickou i psychickou stránku, dodává vitalitu, přináší radost a optimismus, doslova zastavuje stárnutí. Nazvěme ho klidně vnitřním elixírem zdraví a života.
Tchaj-ťi je cvičení, které vás může provázet celým životem, od útlého mládí až po vysoký věk. Je to rodinné umění nejen ve smyslu toho, že bylo v klasické podobě předáváno v rodinách z generace na generaci, ale v současné době také proto, že vedle sebe cvičí stejné sestavy třeba babička s vnukem, matka s dcerou či těhotná maminka s miminkem.
Tchaj-ťi se mění s vámi: s vaším věkem, kondicí, momentálním rozpoložením, zdravotním stavem…
Tchaj-ťi dokáže být velice proměnlivé a respektuje vaši kondici, zdravotní stav, věk, psychické naladění… Tchaj-ťi žije s vámi. S tchaj-ťi se vám určitě nestane (samozřejmě za předpokladu, že cvičíte správně), že půjdete v 35 letech do kung-fu důchodu, protože jste si nevhodnými a prudkými pohyby „odrovnali záda“, máte zničená kolena či jiné klouby.
Jeden bývalý student tvrdého vnějšího stylu mi před nedávnem přiznal, že teprve, když začal studovat tchaj-ťi, pochopil, jak málo toho skutečně umí, a že to, co předváděl, byla jen „hra pro oko“, která navíc tělu moc neprospívala. (Jeho postoje přitom nebyly špatné a cvičil poměrně nízko).
Jiný kung-fu kolega se ocitl v podobné „zdravotní“ situaci s tím, že by rád našel bojové umění, které ho bude provázet ve zbytku jeho života. Vybíral, srovnával a nakonec mu vyšlo tchaj-ťi jako optimální varianta – zachovává si svůj bojový aspekt a přitom má ohledy na zdraví.
Nechci tvrdit, že tchaj-ťi je všelék a cvičení pro všechny (však také ne každý maluje nebo zpívá), ale pokud si přejete mít zdravé tělo, umět s ním dobře zacházet, vytvořit si zdravé „sebe-vědomí“, opravdu mi nezbývá než říci:
„Napijte se z poháru tchaj-ťi… Ono samo už vás přesvědčí, jak chutná.“
Alena Koutecká
