Úsměv mezi dvěma prsty
J eden učitel meditace dal mnichům v klášteře tuto radu: Každé ráno se na sebe usmějte před zrcadlem. Žáci namítali, že jsou ráno unavení a někdy vůbec nemají chuť dívat se do zrcadla, natož se usmívat.
Učitel odpověděl: „Pokud se na sebe nedokážete usmát, položte si ukazováčky na koutky rtů a povytáhněte je nahoru.“ Předvedl jim, co má na mysli, a mniši se chichotali, protože to vypadalo hodně legračně. Učitel jim však řekl: „Dělejte to po mně!“
Mniši se tedy snažili dělat to, co jim učitel ukázal. Ráno se pozorovali v zrcadle, což nebyl vždy právě krásný pohled, takže se jim často nepodařilo přirozeně se usmát. A tak si ukazováčky povytáhli koutky rtů. Při pohledu na komický výraz svého obličeje se začali bezděky smát. Nakonec se na muže v zrcadle dokázali usmát a ten jim úsměv vrátil.
Po dva roky prováděli mniši každé ráno toto cvičení, bez ohledu na to, jak se cítili. Dnes se tvrdí, že tito mniši se obzvlášť hodně smějí. Jak se zdá, jejich úsměv doputoval zvenčí dovnitř, takže se v nich natrvalo usídlil usměvavý postoj ke všemu a ke každému.
Zdroj: Šaolin Tajemství vnitřní síly – Dr. Thomas Späth, Shi Yan Bao
Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás
