Zachovalý Li-ťiang
O starobylém městě Li-ťiang (Lijiang) se říká, že jsou to „čínské Benátky“ nebo „Su-čou na náhorní plošině“. Su-čou (Suzhou) je jihočínské město proslulé svými vodními kanály, dokonale upravenými zahradami a tradicí umělců a učenců.
Li-ťiang si své přezdívky vysloužil kvůli řece Jü (Yu), která vytéká z jezera Černého draka (Chej-lung-tchan/Heilongtan). Řeka Jü se na kraji města větví na tři ramena a uvnitř města se dále větví na nespočet malých vodních toků obtékajících kolem domů. Stačí si zapamatovat, že „když půjdete po proudu, dojdete do města, když půjdete proti proudu, vyjdete z něj,“ a v Li-ťiangu se neztratíte. Přes říční síť vede 354 mostů, to je 93 mostů na kilometr čtvereční, dost možná nejhustší zástavba mosty na světě.
Křižovatka karavan na cestě do dálných krajů
Li-ťiang leží na někdejší jihozápadní hranici Číny, byl průsečíkem čajové a jižní hedvábné stezky. Karavany různých národů a národností tudy projížděly na svých cestách mezi Čínou, Vietnamem, Tibetem a dokonce i Indií a Nepálem, kam se šplhaly vysokohorskými stezkami po příkrých srázech obklopených mraky. Vozil se tudy čaj, léčiva, kožešiny a hedvábí. Do tohoto města bez hradeb karavany proudily ze všech směrů a také se odsud vydávaly na nejrůznější místa. Setkávaly se zde a docházelo k bohaté obchodní i kulturní výměně. Ta probíhala v ulici, která se dnes jmenuje S´-fang-ťie (Sifangjie), tedy doslova ulice vedoucí do všech směrů.
Tříoká studna
Kdysi dávno příslušníci etnika Na-si (Naxi) využili tryskající pramen a na třech terasách položených v různých výškách zbudovali tři jezírka. Ta byla propojená a každé mělo jinou funkci. Do nejvýše položeného prýštil pramen a používalo se na pitnou vodu. V prostředním se omývaly potraviny a v nejníže položeném se pralo. Voda ze třetího jezírka odtékala strouhou.
Tři jezírka, kterým místní říkají „tříoká studna“ (san-jen-ťing/sanyanjing), tvoří srdce mnohých starých měst v tomto regionu. Kolem nich se rozprostírá malé náměstíčko, na kterém často odpočívají staří lidé s hrajícími si dětmi.
Zájezdní hostince
Ke zvláštnostem Li-ťiangu patří zájezdní hostince, i jejich neobvyklá jména jsou zážitkem. Žádný hostinec se neobejde bez útulného dvora, místo přímo vybízejícího k uvelebení se v ratanovém křesílku. Staré košaté stromy, závěsy místo dveří, houpačky, cestičky, gauče a stolečky čekají na to, až zde budete příjemně trávit čas. Vedle vás možná usedne majitel hostince nebo jiný cestovatel, příběhy pak plynou jeden za druhým. Častým posluchačem bývá i na slunci se líně vyhřívající bezstarostný pes.
Opalování se a lelkování
Říká se, že v Li-ťiangu je nejdražší slunce a nejlevnější čas. Spousta lidí jezdí do Li-ťiangu opalovat se a nedělat nic, jen tak si užívat plynutí času a třeba zkoušet vyšívat nebo si dělat zápisky. Zájezdní hostince, bary a hospůdky, kavárny, knihovny a čajovny jsou všechny důmyslně zařízené tak, aby nabízely celou řadu možností, jak zde rozmanitě nedělat vůbec nic. Písnička, kniha, modré nebe, záhon květin, kočka nebo pes vystačí na půl dne lelkování. Některým cestovatelům se tento styl zalíbí natolik, že v místě zůstávají i několik týdnů.
Slazený čaj z měděné konvice
Po staré čajové stezce se do Tibetu vyváželo velké množství li-ťiangských měděných konvic. Ty nesměly chybět ani ve věnu dívky z etnika Na-si a rodiny se svými měděnými konvicemi pyšnily. Dnes však v celém Li-ťiangu zbyli pouze dva „poslední bratři měditepci“, Che Šan-ji (He Shanyi) a Che Šan-ťün (He Shanjun).
Li-ťiangské bary
Li-ťiang je bary proslulý, rozlišují se dva hlavní typy. V jednom se konají vystoupení lidových písní a tanců. Tyto podniky se nachází hlavně na ulici Sin-chua-ťie (Xinhuajie), nazývané místní „barovou třídou“. Platí se tu nejvyšší nájmy v celém Li-ťiangu. Druhý typ jsou menší bary, ve kterých vystupují zpěváci nebo skupiny (někdy se jim říká „bary s ohništěm uprostřed“). Jsou roztroušeny všude po městě a nejvíc jich najdete na ulici Prvního máje (Wu-ji-ťie/Wuyijie).
Přes den vypadá barová třída jako klidná ulice, v noci se proměňuje v moře zpěvu, tance a červených luceren. Na úzké kamenné dlaždice dopadají kroky hemžících se turistů. Bary jsou zcela otevřené a vevnitř pod neony to vesele žije. Venku se valí nekončící tok lidí, místo proslulo častými milostnými románky.
Na rozdíl od těchto barů plných oslnivých světel a hlučného veselí poskytují menší podniky klidnější a uvolněnější atmosféru. Stálý zpěvák je často majitelem baru, mnohdy vás ale baví i umělci z celé Číny a potulní zpěváci. Většina z nich někdy prodávala své písničky na Ta-š´-čchiao (Dashiqiao), doslova na „velkém kamenném mostě“, nebo na Siao-š´-čchiao (Xiaoshiqiao), „malém kamenném mostě“. V jejich produkci převažují vlastní skladby z autorských alb. Alba se zde prodávají za 100 až 150 yuanů. Až přijedete do Li-ťiangu, najděte si bar, který vám bude vyhovovat. Poslechněte si zdejší příběhy a písně. Možná že to, co vyslechnete, zahraje na strunu vašeho srdce, padne vám do noty a vy zachytíte vytrácející se Li-ťiang a zamilujete si ho.
Zdroj: Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI)
Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás
