Zdraví skryté v pohance

P  ohanka není klasická obilovina, je příbuzná šťovíku a rebarbory. Mladé natě a listy lze využít i jako zeleninu. Je to také medonosná rostlina, a tak poskytuje pastvu pro včely. Pohankový med obsahuje hodně rutinu a působí silně antibakteriálně.

Pohanková zrna se zpracovávají na lámanku, kupky, krupici, vločky a mouku. Pro pohanku vzniklo široko daleko mnoho rozmanitých receptů a nápadů. Namátkou třeba známé pohankové nudle oblíbené především při přípravě japonských pokrmů, pohankové těstoviny, jejichž rozmach má na svědomí jižní Evropa, i u nás zdomácněly slané pohankové palačinky – galletes, původem z Francie. V domácí pekárně si můžete třeba upéct tzv. pohankový chléb, jehož tradice pochází prý ze Slovinska. V našem zeměpisném pásmu jsme zvyklí spíše na pohankové kaše, nákypy, a hlavně mezi vegetariány na míchanou pohanku se zeleninou. Z pohanky se vyrábí také pivo, med a z usušených mladých lístků či slupek si můžete uvařit čaj. Tato obilovina má své využití i mimo jídelní stůl. Pohankovými slupkami se plní polštáře a tvoří součást některých typů přírodních matrací.

Bez lepku

Pohanková mouka obsahuje velice málo lepku (většinou se uvádí, že lepek neobsahuje vůbec), proto může být vhodnou součástí diety při celiakii (onemocnění sliznice tenkého střeva, které se vyznačuje přecitlivělostí na konzumaci potravin obsahujících lepek – ten se nachází právě v mnoha druzích obilovin).

Ostatně vyhýbání se potravinám, které obsahují lepek, patří k důležitým „pravidlům“ při onemocněních trávicí soustavy. Proto jsou loupaná pohanková zrna vhodnou potravou při žaludečních a dvanáctníkových vředech, střevních nádorech apod. Proč loupaná pohanka?

Slupka neboli obal pohanky není vláknina. Jde o poměrně nestravitelné části, které mohou zapříčinit mnohé zažívací komplikace.  Mají černou barvu a chuťově nejsou dobré.

Při překyselení

Pohanka je zásaditá potravina, proto má vliv na zmírnění příznaků překyselení organismu, pomáhá acidobazické rovnováze, tzv. rovnováze kyselin a zásad uvnitř organismu. Bakterie a viry přežívají v kyselém prostředí, kterého se jim díky odkyselování přestává v dostatečné míře dostávat. Posiluje se imunitní systém. Mizí únava a zdravotní obtíže, jež s překyselením souvisejí (například různé pupínky, pobolívání kloubů, alergie, časté virózy, zácpy, nadýmání, nadváha a další individuální neduhy).

Pohanka je také dobrou potravinou při redukčních dietách. Pohankové kroupy obsahují škrob, který v trávicím traktu působí jako vláknina. Díky tomu pocit zasycení trvá delší čas.

Obiloviny všeobecně jsou vedle brambor hlavní zásobárnou škrobu (sacharidů). Sacharidy tvoří základ naší výživy. Jestliže nechcete (příliš) zatěžovat organismus trávením masa, můžete právě v různých variacích obilovin najít více než náhradu. Navíc konzumace masa také překyseluje organismus.

Při diabetu stabilizuje hladinu glukózy v krvi, takže třeba před cestou či před situací, kdy by mohlo dojít k jejímu výkyvu, může být pohankové jídlo vhodnou potravinou.

Funkční krevní oběh

Pohanka obsahuje rutin neboli vitamin P, který v kombinaci s vitaminem C blahodárně působí na cévní soustavu. Zpevňuje například stěny cév, působí při žilních chorobách (například křečových žilách či hemoroidech), podporuje prokrvování, reguluje krevní oběh, napomáhá při krvácení z dásní, nosu, hojí krevní podlitiny, prasklé žilky v oku nebo v obličeji, zastavuje místní krvácení či reguluje silnou a dlouhotrvající menstruaci.

Pohanka je také vhodnou potravinou při zvýšené hladině špatného cholesterolu v krvi, vysokém krevním tlaku. Dále obsahuje vápník, fosfor, draslík, hořčík, železo, stopové prvky (zinek, měď, selen, mangan), nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny, bílkoviny, vitaminy skupiny B, vitamin E, C a další.

Stahující účinky

Při dennodenní dlouhodobější konzumaci pohanky dochází paradoxně k nepatrnému zvýšení krevního tlaku. Jak víme, rutin má vliv na zpevňování cév. Zpevňování může však zapříčinit zužování a následně malé zvýšení krevního tlaku. Každá mince má dvě strany. Na jedné straně je pohanka pro zdraví výbornou a užitečnou potravinou, na druhé straně má také svůj „nedostatek“.

Pohanka příliš neprospěje ve chvílích, kdy jste již sami o sobě stažení. Například jste v tu chvíli podráždění, nervózní, ve stresu a chvatu. Citliví lidé mohou několik hodin po konzumaci pohanky pociťovat vnitřní rozladěnost a neklid.

Makrobiotika nedoporučuje konzumaci pohanky těhotným ženám a dětem. Důvodem je právě její stahující účinek, v tomto případě nepodporuje růst.

Pohanka vysušuje, takže máte-li zrovna zácpu, zvolte raději jinou obilovinu, která střeva spíše „prožene“.

Vaření

Důležitá je příprava pohanky. Při vaření dochází ke ztrátě rutinu. Proto je lepší nechat ji „působit“ pod pokličkou ve vodě, která prošla varem a zchladla zhruba na 80 stupňů Celsia. Záleží, jak kvalitní pohanku se vám podaří koupit. Některou stačí jen spařit či se dá jíst suchá jako oříšky. Pohankové výhonky obsahují ještě více rutinu než zrna.

Komu na obsahu rutinu v pohance tolik nezáleží, hranice fantazie má při vaření doširoka otevřené.

Zdroj: Zdraví skryté v pohance – Ing Petra Forejtová (časopis Sféra)

Milí čtenáři, jsme rádi, že „chodíte“ na naše stránky! Pokud se vám publikované články líbí, můžete nás podpořit libovolným finančním darem. Pomůže nám pokračovat v naší činnosti i nadále. Vaší podpory si vážíme! Více informací naleznete na: Podpořte nás