Zdravé snídaně… pro zdravé dny
„Dobré jídlo (vhodné pro náš organismus) je takové, po kterém se cítíme lépe než před ním!“
C o výživový směr, to různá představa o tom, jak by měla vypadat zdravá snídaně. Shoda většinou panuje v tom, že snídaně tvoří základ jídelníčku. Její kvalita ovlivňuje náš každodenní „rozjezd“ i to, jak se po celý den budeme cítit a kolik budeme mít energie. Výstižně to shrnuje pořekadlo, které tvrdí, že snídani by člověk měl sníst sám, o oběd se dělit s přítelem a večeři dát nepříteli.
Podle tradiční čínské medicíny je ráno nejdůležitější pro dráhu sleziny, a tedy i pro příjem jídla. Člověk by měl snídat vždy, nejlépe ve stejnou dobu (ideálně mezi 7. a 9. hodinou, kdy je aktivní žaludek, po deváté hodině nastupuje doba sleziny, která z přijaté stravy vytváří esenci) a v klidu. Za nejlepší se považuje teplé jídlo, např. obilné kaše, neboť obiloviny posilují dráhu sleziny, která vyživuje energii a krev. (Zdroj: TCM Herbs)
Vyzkoušejte následující kaše, které vám zpříjemní ráno a dodají dostatek energie na celý den…
Jáhelné kaše mají v naší kotlině dlouhou tradici. Jsou zásadotvorné, bezlepkové a posilují při těžké práci nebo v období rekovalescence. Obsahují např. železo, hořčík, vitaminy B…
Jáhelná kaše se skořicí a dušeným ovocem (nebo s houbami a zeleninou)
Jáhelná kaše dokonale zasytí, je dietní, perfektně posílí slezinu a vysuší nahromaděné vlhko v organismu. Člověk se pak cítí lehký, plný elánu a s radostí vyráží do nového dne vstříc novým zážitkům. (Zdroj: TCM Herbs)
Potřebujeme:
200 g jáhel
sůl, skořici, hrozinky
kompotované, sušené či čerstvé ovoce NEBO zeleninu, bylinky a houby
Postup:
Jáhly třikrát spaříme vroucí vodou, pak zalijeme novou vodou (cca dvojnásobným množstvím vody ve srovnání s jáhlami), osolíme a vaříme, dokud se voda nevsákne. Těsně před uvařením přidáme hrozinky, skořici a ovoce. Můžeme připravit také slanou variantu – se zeleninou, bylinkami a houbami (které vaříme po celou dobu přímo s jáhlami).
Oves je nejen cennou potravinou, kterou ocení sportovci nebo těžce pracující. Příznivě působí na nervovou soustavu, má antidepresivní účinky. Uplatňuje se také v prevenci a léčbě srdečně-cévních chorob, působí proti zácpě a rosolovitý odvar z ovsa s medem se používá k léčení zažívacích obtíží.
Ovesná (rýžová) kaše s oříšky a skořicí
100 g ovesných vloček (nebo směsi ovesných, špaldových, ječných a žitných vloček)
hrst oříšků a semínek podle vlastního výběru
několik sušených meruněk, švestek nebo datlí (nebo pár lžic hrozinek)
lžičku kustovnice
asi půl lžičky mleté skořice
špetku mořské soli s mořskými řasami
trošku medu nebo javorového či rýžového sirupu
Postup:
Vločky lehce orestujeme, dokud se nerozvoní, zalijeme vodou tak, aby byly plně ponořené, osolíme, přidáme skořici, kustovnici, směs oříšků a semínek, nakrájené meruňky nebo jiné sušené ovoce. Vše povaříme na mírném plameni, dokud se voda nevstřebá (poctivě mícháme, aby se vločky nepřichytly), pak odstavíme a necháme „vydýchat“. Nakonec přisladíme javorovým či rýžovým sirupem nebo medem − když je sladší ovoce, není to nutné.
Tip 1: Nemáme-li ráno čas vařit kaši nebo nám vařená kaše leží v žaludku, můžeme si směs připravit večer, zalít ji studenou vodou, zakrýt utěrkou a nechat kvasit do rána. Tahle varianta nám ušetří čas, je lépe stravitelná a obsahuje laktobacily, které posilují imunitní a trávicí systém. (Zdroj: Nová biokuchařka Hanky Zemanové)
Tip 2: Místo ovesných vloček použijeme jasmínovou rýži, rýži Basmati nebo nejlépe rýži natural. Rýži zalijeme dvoj- až trojnásobným množstvím vody, osolíme, a když je téměř uvařená, přidáme zbývající ingredience.
„Rýže je nejrozšířenější obilovinou na světě, živí se jí více než polovina lidstva.
Jedno čínské přísloví říká, že jídlo bez rýže je jako krásná dívka pouze s jedním okem.“
(Zdroj: BioAbecedář Hanky Zemanové)
Tradiční čínská rýžová kaše
Touto kaší, které se říká čou (zhou) nebo anglicky congee, začínali Číňané svůj den už před mnoha tisíci lety. Je přirozeně bezlepková, nemá výraznou chuť, avšak je výživná a lehce stravitelná, a tudíž se hodí při očistách či onemocněních (kdy máme málo energie a oslabenou krev). Tonizuje krev a čchi, harmonizuje trávení (při střevních a dalších potížích) a posiluje slezinu a slinivku. (Zdroj: 1. Škola tradiční čínské medicíny – TCM)
1 naběračku rýže
6–8 naběraček vody
1×1 cm mořské řasy (např. wakame, kombu)
sůl
Postup:
Rýži propláchneme, dáme do dostatečně velkého hrnce, přidáme řasy, zalijeme potřebným množstvím vody a osolíme. Jakmile se voda začne vařit, zmírníme plamen a vaříme pomalu cca 4 hodiny, aby se rýže dostatečně rozvařila a vznikla šlemovitá tekutina podobná husté polévce (po vychladnutí připomíná sulc). Pokud je zapotřebí, můžeme přilévat vodu i postupně v průběhu vaření. Množství vody záleží na druhu rýže, bílá dlouhozrnná je hotová dříve než rýže hnědá kulatozrnná.
Do rýžového základu můžeme přidat další výživné přísady např. kustovnici, schizandru, bylinky, luštěniny, maso, zeleninu, ovoce, semínka, ořechy apod. Vařit je můžeme společně s rýží, nebo přidat do už hotové kaše.
Tip: Čou můžeme uvařit také z dalších druhů obilí, např. z jáhel nebo pohanky. V průběhu dvoutýdenního pobytu u mistra Ču Tchien-cchaje v Čchen-ťia-kou jsme měli jáhlové čou na talíři téměř každý den.
Pohanka obsahuje cenný rutin, který pomáhá udržovat pružné cévy (zvyšuje pružnost krevních kapilár) a podporuje působení vitaminu C. Nejvíce ho obsahuje čerstvá nať, pak pohankový čaj, slupky a semena. Dalším plusem pohanky je, že neobsahuje lepek a působí na organismus zásaditě.
Pohanková kaše s mrkví (slaninou, česnekem…)
Pokud den začínáte raději slanou variantou, můžete zkusit pohanku s mrkví, slaninou nebo česnekem. Jen počítejte s tím, že budete na její přípravu potřebovat přeci jen více času.
Potřebujeme:
100 g pohankových krup nebo lámanky
150 g vody
1 středně velkou mrkev
sůl, eventuelně trošku majoránky
Postup:
Pokud nechceme pohanku ráno dlouho vařit, můžeme ji zalít vodou večer a nechat přes noc bobtnat. Ráno přidáme sůl, případně dolijeme trochu vody, přidáme nastrouhanou mrkev, majoránku a necháme povařit cca 5−10 minut, aby mrkev lehce změkla. V případě, že pohanku nenamáčíme dopředu, vaříme ji cca 15 minut.
Tip 1: Pokud použijeme pohankovou lámanku, vznikne kašovitější pokrm. V tomto případě použijeme dvojnásobné množství vody a doba varu je cca 10 minut.
Tip 2: Místo mrkve můžeme použít výraznější přísady, např. slaninu, česnek, brynzu nebo cibuli.
Quinoa (neboli merlík čilský) je stejně jako jáhly zásadotvorná, lehce stravitelná pseudoobilovina, která mimo jiné působí dobře na nervy a ledviny a zlepšuje trávení.
Kaše z quinoi (na kari s dušenou mrkví, kukuřicí a lněným olejem)
Potřebujeme:
150 g quinoi
3 středně velké mrkve
dvě lžíce kukuřice (z konzervy nebo mražené)
lžičku lněného oleje
sůl
1/2 lčičky kari koření
Postup:
Quinou propláchněte horkou vodou a vařte v 2,5 násobném množství vody cca 15 minut. Mrkve ostrouhejte, nakrájejte na kolečka a uvařte v osolené vodě s kari kořením. Těsně předtím, než je mrkev hotová, přidejte kukuřici, aby se prohřála. Hotovou zeleninu slijte a vmíchejte do uvařené quinoi. Přidejte lněný olej. Můžete ozdobit čerstvou zeleninou nebo nastrouhaným sýrem.
Vývar ze zeleniny nevylévejte, můžete ho použít do polévky nebo po vystydnutí vypít 🙂 .