Změna šlachovo-vazivového systému „i ťin“
I ťin (yi jin) představuje souhrn specifických cvičení strečinkového charakteru, jehož cílem je uvolnit hluboké posturické (tj. tělově poziční) svalstvo a vazivový systém lidského těla, zlepšit průtok krve, tělesných tekutin a průchodnost drah ťing luo (jing luo) a odstranit stagnaci a bolest.
Nesoustředí se pouze na natahování svalových vláken na povrchu těla, jak jsme zvyklí na západě, když procvičujeme flexibilitu a mobilitu. Ale zaměřuje se na vazivo, šlachy, tedy jde více do jádra pohybového aparátu. Zvláštní pozornost je věnována pánvi a bedrům, především vláknům, které představují hluboké spojnice nohou a trupu. V Číně se tato oblast nazývá kchua (kua). Její výjimečnost spočívá v tom, že je zodpovědná za přenos síly z nohou do trupu a naopak, což je velmi důležité pro fyzickou stabilitu. A to nejen při cvičení, ale například i při obyčejné chůzi. Dalšími důležitými oblastmi jsou také zadní část nohou a oblast mezi lopatkami.
Začátečník obvykle postupuje při protahování od povrchu těla do jeho jádra až k vnitřním orgánům.
Od i ťin přechází ke cvičení tao jin (doslova „vedení a tlačení“, předchůdce čchi-kungu (qigongu)), později přidává různé typy masáží tchuej-na (tuina). To vše za podpory bylin a jejich směsí tak, aby změny byly co nejtrvalejšího charakteru. Poté následují cviky statického charakteru.
Tyto cviky (i ťin, tao jin, protahovací a další specifická cvičení…) umožní lepší tělesnou komunikaci a přenos tlaku a tahu přes šest kloubů těla: nohy, kolena, bedra, ramena, lokty a zápěstí). A to vše za pomoci páteře, která je schopná se ohýbat obratel po obratli. Protože se jedná doslova o změny ve fyzické struktuře těla, může se jednat o dlouhý a bolestivý proces.
Silový trénink (tj. neustálé přetlačování), které se propaguje na západě, se časem nemusí ukázat jako ta nejsprávnější volba. Odmalička jsme vedeni k posilování těla i psychiky. Překonávat, porážet, pokořit sebe a postupně i okolí. Ale silné bývá často nejzranitelnější. Nezapomeňte, že nás pohromadě drží opěrná soustava, jak napovídá její název, nikoli svalstvo, které vnějším posilováním tuto soustavu i vnitřní orgány pouze scvrkne a stlačí k sobě.
V Číně, rodišti těchto krásných a jedinečných cvičení, se říká, že naše tělo je spojeno s naším osudem. A proto, chceme-li změnit osud a svůj život, měli bychom začít od těla.
Silný vítr zlomí strom, ale stébla se jen ohnou…
Živý člověk je měkký a poddajný. Mrtvý člověk je tvrdý a strnulý.
Živá rostlina je měkká, a když zvadne, uschne.
A proto měkkost a poddajnost přináší život. Tvrdost a pevnost přinese smrt.
I proto se obrovské vojenské kolosy zřítí vlastní vahou. Stejně jako suchý strom utne sekera.
Silné a velké padne. Skromnost a měkkost povznese živé.
Lao-c´ (Laozi), 6. až 4. století př. n. l.
Měkké a pružné tělo lépe přenáší nervové vzruchy, krev, čchi (qi) v drahách a také orgány lépe fungují. Podle taoistů je tělo přímo spojené s psychickou a emoční rovinou. Jedna část je odrazem druhé. Proto je naší prvotní snahou, aby mysl lépe reagovala na změnu. Život sám je změna.
Pokud jsme rozzlobení nebo vše nejde podle našich představ, máme většinou v těle napětí (nejvíce v obličeji). Nemůžeme spát. Dýcháme povrchně a krátce. Emoce se chovají jako křeček v kolečku.
Proto Lao-c´ říká, že živý člověk je měkký a poddajný. A proto bychom měli začít tělem, vzít jednu vrstvu po druhé…
Text a foto: Miloš Bachár
Překlad a textová úprava: Alena Koutecká
Miloš Bachár začínal v roce 1997 s jógou. Po pěti letech přešel k čínskému bojovému umění. V letech 2002 až 2012 ho zaujal především jihočínský Mai Gei Wong wing chun, později studoval asi rok Čchen tchaj-ťi u Jožky Goliana, žáka Čchen Pinga (Chen Binga). V té době se dostal i ke korejskému zenovému buddhismu.
Od roku 2012 cvičí wudangské tchaj-ťi – linii San Feng Pchaj (San Feng Pai) mistrů Čung Jün Lunga (Zhong Yun Longa) a Jüan Siou Kang (Yuan Xiu Gang), nej-kung (nei gong) a nej-tan (nei dan) u Michala Stejskala. Pobýval také přímo v chrámu Jü Sü Kung (Yu Xu Gong) u Jüan Siou Kang (Yuan Xiu Ganga).
Svoje znalosti v taojin (daoyin), nej-kung (neigong), taoistické meditaci a alchymii si v listopadu 2017 odjel prohloubit k mistrovi Čung Süe Jung (Zhong Xue Yong) do chrámu C‘-siao Kung (Zixiao Gong) a k mistrovi Wang (Wang) z linie Lung Men Pchaj (Long Men Pai) – dračí brána.
Do budoucna by rád studoval Ťing Ming tao-ťia (Jing Ming daojia) z Lao Šanu (Lao Shanu) u mistra čínského původu, který hovoří česky, avšak přeje si zůstat v anonymitě.
